John 13
1 Bylo to před velikonočními svátky. Protože Ježíš věděl, že mu přišla hodina, aby odešel z tohoto světa k Otci, a protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku do krajnosti.
2 A při večeři, když už ďábel vložil do srdce Jidášovi, synovi Šimona Iškariotského, aby ho zradil -
3 a on věděl, že Otec mu dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a odchází k Bohu -,
4 vstane od večeře, odloží (svrchní) šaty, vezme lněné plátno a přepáše se.
5 Potom nalije vody do umyvadla a začne učedníkům mýt nohy a utírat plátnem, kterým byl přepásán.
6 Přijde tedy k Šimonovi Petrovi. Ale on mu řekne: „Pane, ty mi chceš mýt nohy!“
7 Ježíš mu odpověděl: „Co já dělám, ty teď nevíš, ale pochopíš později.“
8 Petr mu řekne: Nikdy, na věky mi nebudeš mýt nohy!“Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít podílu se mnou.““
9 Šimon Petr mu praví: „Pane, nejen nohy, nýbrž i ruce a hlavu mi (umyj)!“
10 Ježíš mu řekne: „Kdo se vykoupe, nepotřebuje se umývat, ale je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni“.
11 Věděl totiž, kdo je jeho zrádce. Proto řekl: „Nejste čistí všichni.“
12 Když jim tedy umyl nohy a vzal si šaty, položil se zase a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
13 Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a správně říkáte, neboť to jsem.
14 Jestliže tedy já, Pán a Mistr, umyl jsem vám nohy, také vy máte mýt nohy jeden druhému.
15 Neboť jsem vám dal příklad, abyste i vy dělali, jako já jsem udělal vám.
16 Vpravdě, vpravdě vám pravím: Služebník není větší než jeho pán ani posel není větší než ten, kdo ho poslal.
17 Víte-li to, jste blažení, jestliže to děláte.
18 Nemluvím o vás o všech; vím totiž, které jsem vyvolil. Ale aby se splnilo Písmo: Kdo jí můj chléb, zvedne proti mně svou patu.
19 Říkám vám to už teď, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane, že já to jsem.“
20 „Vpravdě, vpravdě vám pravím: Kdo přijímá toho, koho pošlu, přijímá mne; kdo však přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.“
21 Když to Ježíš pověděl, zachvěl se v duchu a s důrazem prohlásil: „Vpravdě, vpravdě vám pravím: Jeden z vás mě zradí“.
22 Pohlíželi tedy učedníci jeden na druhého a byli na rozpacích, o kom to říká.
23 Jeden z jeho učedníků, kterého Ježíš miloval, spočíval Ježíšovi u prsou.
24 Šimon Petr mu tedy pokyne a praví mu: „Řekni, kdo je to, o kom to říká?“
25 On se tedy naklonil Ježíšovi takto na prsa a řekl mu: „Pane, kdo to je?“
26 Ježíš odpoví: „Ten je to, pro koho namočím sousto a komu je dám.“ A namočí sousto, vezme je a podá Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 A po tom soustu vešel do něho ďábel. Ježíš mu pak řekne: „Co děláš, udělej co nejrychleji!“
28 Ale nikdo ze stolujících nevěděl, proč na něj tak promluvil.
29 Někteří totiž myslili, že mu Ježíš říká: „Nakup, co potřebujeme k svátkům!“, nebo aby dal něco chudým; Jidáš totiž měl měšec.
30 Jakmile tedy přijal to sousto, ihned vyšel. A byla noc.
31 Když vyšel, Ježíš promluví: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm.
32 Byl-li Bůh oslaven v něm, oslaví ho také Bůh sám v sobě, a hned ho oslaví.
33 Děti, ještě krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, ale i vám pravím to, co jsem řekl Židům: ´Kam jdu já, nemůžete přijít vy´.
34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Po tom všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít vzájemnou lásku.“
36 Šimon Petr mu praví: „Pane, kam jdeš? „Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, nemůžeš za mnou jít teď, ale půjdeš později.“
37 Řekne mu Petr: „Pane, proč nemohu teď za tebou jít? Svůj život za tebe položím!“
38 Ježíš odpoví: „Položíš za mne svůj život? Vpravdě, vpravdě ti pravím: Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“