Bible

1 Odkud jsou mezi vámi boje a odkud potyčky? Což ne odtud, z vašich náruživostí, které bojují ve vašich údech? 2 Žádáte, a nemáte; zabíjíte a řevníte, a nemůžete (ničeho) dosáhnouti; potýkáte se a bojujete. Nic nemáte, protože neprosíte. 3 Prosíte, ale nic nedostáváte, protože špatně prosíte, když to chcete promarnit v svých náruživostech. 4 Cizoložnice, nevíte, že přátelství s tímto světem je v nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. 5 Či si myslíte, že nadarmo praví Písmo: Žárlivě touží po duchu, kterému dal přebývat v nás? 6 Dává tak větší milost. Proto praví: Bůh se staví proti pyšným, pokorným však dává milost. 7 Poddejte se tedy Bohu a postavte se proti ďáblu, a uteče od vás. 8 Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a posvěťte srdce, dvojací lidé. 9 Poznejte svou ubohost, naříkejte a plačte; váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v zkroušenost. 10 Pokořte se před Pánem, i povýší vás. 11 Bratři, nemluvte navzájem proti sobě! Kdo mluví proti bratrovi nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi plnitelem Zákona, nýbrž soudcem. 12 Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může spasit a zahubit. Ale kdo jsi ty, že soudíš bližního? 13 Nuže tedy vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zejtra půjdeme do toho a toho města a pobudeme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat\, 14 nevíte přece ani, co bude zítra! Vždyť co je náš život? Jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí. 15 Místo abyste říkali: „Bude-li Pán chtít, pak budeme živi a učiníme to a ono.“ 16 Vy se však vychloubáte ve své chvástavosti. Každé takové chlubení je špatné. 17 Kdo tedy umí dobře činit, a nečiní to, má (za to) hřích.