Hebrews 5
1 Každý velekněz zajisté je brán z lidí a ustanovuje se pro lidi v záležitostech u Boha, aby přinášel dary a oběti za hříchy;
2 (přitom) je schopen být shovívavý k nevědomým a bloudícím, neboť i sám podléhá slabosti;
3 a právě proto musí přinášeti oběti za hřích, a to jak za lid, tak i za sebe.
4 A tu důstojnost si nikdo sám nebere, nýbrž musí být povolán Bohem, jako i Aron.
5 Tak ani Kristus se sám nepovznesl k velekněžství, nýbrž (dal mu je) ten, který mu řekl: Ty jsi můj Syn, dnes jsem tě zplodil.
6 Jak praví i na jiném místě: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
7 On obětoval v době svého pozemského života s mocným křikem a se slzami modlitby a prosby tomu, který ho mohl vysvobodit ze smrti, a byl vyslyšen pro (svou) uctivost.
8 A třebaže byl Syn, svým utrpením se naučil, co je to poslouchat.
9 I dosáhl cíle a stal se původcem věčné spásy všem, kdo ho poslouchají,
10 neboť byl prohlášen od Boha za velekněze podle řádu Melchisedechova.
11 O tom bychom měli mnoho co mluvit, (a to věci) nesnadno vysvětlitelné, protože jste se stali netečnými k slyšení.
12 Neboť ačkoliv podle doby měli byste být učiteli, potřebujete, aby vás někdo znovu poučoval o prvních základech Božích slov, a ukázalo se, že potřebujete mléka, a ne tuhého pokrmu.
13 Kdo totiž požívá mléka, nevyzná se v učení o spravedlnosti, vždyť je nedospělý.
14 Pro dokonalé je však tuhý pokrm, když mají (vnitřní) smysly návykem vycvičeny, aby dovedli rozlišovat dobré a zlé.