Bible

1 Šavel pak souhlasil s jeho usmrcením. V ten den nastalo veliké pronásledování i církve v Jerusalemě; všichni, kromě apoštolů, rozprchli se po krajích Judeje a Samařská. 2 Zbožní muži pak pochovali Štěpána a velmi nad ním naříkali. 3 Šavel však hubil církev; vnikal do domů, odvlékal muže i ženy a vsazoval do žaláře. 4 Ti tedy, kteří se rozprchli, hlásali na svých cestách to učení. 5 Tak Filip sestoupil do samařského města a hlásal jim Krista. 6 Lid byl pozorný k tomu, co Filip mluvil, jednomyslně poslouchal a pozoroval znamení, která činil. 7 Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s mocným křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnutých a chromých. 8 Proto se ono město náramně rozradovalo. 9 V tom městě žil předtím nějaký muž jménem Šimon a provozoval kouzla. Ten mámil samařský lid a říkal o sobě, že je něco velikého. 10 Všichni, malí i velcí, věnovali mu pozornost a říkali: „Tento je Boží moc, která se nazývá Veliká.“ 11 Byli mu zcela oddáni, protože je dlouhou dobu mámil svými kouzly. 12 Když však uvěřili Filipovi, který hlásal Boží království a jméno Ježíše Krista, dávali se křtít muži i ženy. 13 Tu uvěřil i sám Simon, dal se pokřtít a přidržoval se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a moci, žasl. 14 Když apoštolově v Jerusalemě uslyšeli, že Samaria přijala Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. 15 Ti tam přišli a modlili se nad nimi, aby přijali Ducha svatého. 16 Doposud totiž na žádného z nich nesestoupil, ale byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. 17 Tehdy vkládali na ně ruce, a oni přijímali Ducha svatého. 18 Když však Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů uděluje Duch svatý, nabídl jim peníze 19 se slovy: „Dejte i mně tuto moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha svatého.“ 20 Ale Petr mu řekl: „Ať zhynou tvé peníze i s tebou, poněvadž ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze. 21 Nemáš podílu ani údělu v této věci; neboť tvé srdce není přímé před Bohem. 22 Proto se odvrať od této své špatnosti a pros Pána, snad ti bude odpuštěn ten úmysl tvého srdce. 23 „Pozoruji totiž, že jsi pln hořké žluči a spoután nepravostí.“ 24 Šimon pak odpověděl: „Modlete se za mne k Pánu, aby na mne nepřišlo nic z toho, co jste řekli.“ 25 Když tedy oni vydali svědectví a skončili hlásání slova Páně, vrátili se do Jerusalema a mnohým samařským krajinám kázali radostnou zvěst. 26 Anděl Páně pak takto promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi k jihu na cestu, kterou se sestupuje z Jerusalema do Gázy; je to pustá cesta.“ 27 On vstal a odešel. A hle, jeden Ethiopan, mocný komoří u ethiopské královny kandaky, který spravoval všechny její poklady, přišel se poklonit do Jerusalema. 28 Na zpáteční cestě seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše, 29 I řekl Duch Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“ 30 Filip tedy přispěchal a když slyšel, jak čte proroka Izaiáše, řekl: ,,A rozumíš tomu, co čteš?“ 31 A on pravil: „Jak bych také mohl, když mi to nikdo nevyloží?“ I požádal Filipa, aby vystoupil a posadil se s ním. 32 A to místo z Písma, které četl, bylo toto: Jako ovce k zabití byl veden a jako beránek před tím, který ho stříhá, je němý, tak neotevřel svých úst. 33 V ponížení byl soud nad ním zrušen. Kdo pochopí jeho pokolení? Neboť bude vzat jeho život ze země. 34 Komoří se otázal Filipa: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě či o někom jiném?“ 35 Filip tedy počal mluvit, a vycházeje od onoho místa z Písma, zvěstoval mu Ježíše. 36 Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě; i pravil komoří: „Hle, voda, co brání, abych nebyl pokřtěn?“ 37 *** 38 I rozkázal zastavit vůz, a oba, Filip i komoří, sestoupili do vody, a pokřtil ho. 39 Když však vystoupili z vody, duch ran uchvátil Filipa, takže ho již komoří ne spatřil. Jel tedy svou cestou a radoval se 40 Filip se pak octl v Azotu, procházel vše mi městy a hlásal radostnou zvěst, až při šel do Caesareje.