1Velekněz pak řekl: „Je tomu tak?“
2A on mluvil: „Bratři a otcové, poslyšte! Bůh slávy se zjevil našemu otci Abrahamovi, dokud byl v Mesopotamii, dříve než přebýval v Charranu,
3a řekl mu: Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a jdi do země, kterou ti ukážu.
4Tehdy vyšel ze země Chaldejské a přebýval v Charranu. Po smrti jeho otce jej odtamtud přestěhoval do této země, v které vy nyní přebýváte.
5A nedal mu v ní dědictvím ani píď země, ale slíbil, že ji dá v držení jemu a jeho potomstvu po něm, ačkoliv neměl dítě.
6Bůh pak promluvil takto: Jeho potomstvo bude přebývat v cizí zemi, i zotročí je a budou je utlačovat po čtyři sta let.
7Ale národ, jemuž budou otročit, já budu soudit, řekl Pán, a potom vyjdou a budou sloužit mně na tomto místě.
8I dal mu smlouvu v obřízce. A tak zplodil Izáka a obřezal ho osmého dne, a Izák Jakuba a Jakub dvanáct patriarchů.“
9„Patriarchové ze žárlivosti prodali Josefa do Egypta; ale Bůh byl s ním
10a vysvobodil ho ze všech jeho útrap, dal mu přízeň a moudrost před faraónem, egyptským králem; ten ho ustanovil správcem nad Egyptem a nad celým svým domem.
11Přišel pak hlad a velké soužení na celý Egypt a Kanaan, a naši otcové nenacházeli potravy.
12Když Jakub uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce po prvé.
13A po druhé byl Josef poznán od svých bratří a farao se seznámil s jeho rodem.
14Josef pak poslal pro Jakuba, svého otce, i pro celé příbuzenstvo, celkem sedmdesát pět duší.
15Tak sestoupil Jakub do Egypta a zemřel on i naši otcové.
16I byli přeneseni do Sichemu a pochováni do hrobu, který koupil Abraham za odvážené stříbro od synů Emorových v Sichemu.“
17„Když se blížil čas zaslíbení, které Bůh dal Abrahamovi, vzrostl a rozmnožil se lid v Egyptě,
18až začal vládnout v Egyptě jiný král, který neznal Josefa.
19Ten šel se lstí na náš rod a chtěl uškodit otcům, když je nutil odkládat jejich nemluvňata, aby nezůstala na živu.
20V té době se narodil Mojžíš a byl milý Bohu. Tři měsíce byl kojen v otcovském domě.
21Když však byl odložen, ujala se ho faraónova dcera a vychovávala si ho za syna.
22A Mojžíš byl vyučen ve vší egyptské moudrosti a byl mocný ve svých slovech a činech.
23Když dovršoval čtyřicátý rok věku, přišlo mu na mysl navštívit své bratry, izraelské syny.
24Když spatřil, že se komusi děje křivda, zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že zabil Egypťana.
25Domníval se pak, že jeho bratří pochopí, že Bůh jim dává skrze něho vysvobození; ale oni nepochopili.
26Příštího dne se objevil mezi nimi, když se přeli, a pokoušel se je upokojit slovy: ,Muži, jste bratřil Proč si navzájem křivdíte?'
27Ale ten, který křivdil bližnímu, odehnal ho se slovy: Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem nad námi?
28Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?
29Pro to slovo Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi Madiánské, kde zplodil dva syny.“
30„Uplynulo čtyřicet let a ukázal se mu na poušti hory Sinai anděl v ohni hořícího keře.
31Jakmile to Mojžíš spatřil, podivil se tomu vidění. A když šel blíže, aby se lépe podíval, zazněl hlas Páně:
32Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův. Mojžíš se zachvěl a neodvažoval se podívat.
33I řekl mu Pán: Zuj si opánky s nohou! Neboť místo, na němž stojíš, je země svatá!
34Dobře jsem viděl utrpení svého lidu v Egyptě a slyšel jsem jejich nářek, i sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A proto pojď, pošlu tě do Egypta!“
35„Tohoto Mojžíše, kterého odmítli slovy: Kdo tě ustanovil vládcem a soudcem?, toho poslal Bůh jako vládce a vysvoboditele skrze anděla, který se mu ukázal v keři.
36Ten je vyvedl a konal divy a znamení v Egyptské zemi, v Rudém moři a na poušti po Čtyřicet let.
37To je ten Mojžíš, který řekl izraelským synům: Bůh vám vzbudí proroka z vašich bratří jako mne.
38To je ten, který se stýkal ve shromáždění na poušti s andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinai, a také s našimi otci; on přijal živá slova, aby je dal vám.
39Naši otcové ho však nechtěli být poslušní, nýbrž zamítli ho a obrátili se svým srdcem k Egyptu,
40když pravili Aronovi: Udělej nám bohy, kteří by šli před námi; neboť o tomto Mojžíšovi, který nás vyvedl z Egyptské země, nevíme, co se mu stalo.
41I zhotovili v těch dnech tele a přinesli modle oběť a veselili se nad dílem svých rukou.
42Bůh se však odvrátil a vydal je, aby sloužili nebeskému vojsku, jak je psáno v knize Proroků: Nepřinášel jsi mi žertvy a oběti po čtyřicet let na poušti, dome izraelský?
43I chopili jste se stánku Molochova a hvězdy boha Refana, model, které jste si udělali, abyste se jim klaněli; i přesídlím vás za Babylon.
44Naši otcové měli na poušti stánek svědectví, jak jim nařídil Bůh, když promlouval k Mojžíšovi, že jej má udělat podle vzoru, který viděl.
45Ten také převzali naši otcové a vnesli ho s Josuem do země držené od pohanů, které Bůh vyhnal před našimi otci, až do dnů Davidových.
46Ten nalezl milost před Bohem a toužil vyhledat místo k přebývání Bohu Jakubovu.
47Šalomoun mu pak vystavěl dům.
48Avšak Svrchovaný nepřebývá v tom, co udělaly lidské ruce, jak říká prorok:
49Nebe je mi trůnem; země pak podnoží mým nohám. Jaký dům mi vystavíte? praví Pán; anebo které je místo mého odpočinutí?
50Zda to všechno neučinila má ruka?
51Tvrdošíjní a neobřezaní v srdcích a v uších, vy vždycky odporujete Duchu svatému; jako vaši otcové, tak i vy.
52Kterého z proroků nepronásledovali vaši otcové? A zabili ty, kteří předpovídali o příchodu Spravedlivého, jehož zrádci a vrahy jste se nyní stali vy.
53Vy, kteří jste Zákon za přisluhy andělů přijali, ale nezachovali.“
54Když to slyšeli, zuřili ve svých srdcích a skřípali na něho zuby.
55On však, plný Ducha svatého, upřel zrak k nebi a viděl Boží slávu a Ježíše, jak stojí po pravici Boží.
56A řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po pravici Boží.“
57Oni však hlasitě vzkřikli, zacpali si uši a hromadně se na něho vrhli.
58I vyvrhli ho ven z města a kamenovali. A svědkové odložili si pláště k nohám mladého muže, který se jmenoval Šavel.
59I kamenovali Štěpána, který se modlil takto: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
60Pak klesl na kolena a zvolal silným hlasem: „Pane, neměj jim to za hřích!“ A po těchto slovech zesnul.