1V první knize jsem pojednal, Theofile, o všem, co Ježíš činil a čemu učil od počátku
2až do dne, kdy dal nařízení skrze Ducha svatého svým vyvoleným apoštolům a byl vzat do nebe;
3jim také podal po svém utrpení mnoho důkazů, že žije, když se jim ukazoval po čtyřicet dní a mluvil o věcech Božího království.
4A když s nimi dlel, přikázal jim, aby neodcházeli z Jerusalema, ale očekávali Otcovo zaslíbení, „o kterém jste slyšeli ode mne:
5Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým po nemnoha těchto dnech.“
6Tehdy ti, kteří se sešli, se ho tázali: „Pane, obnovíš v tomto čase království pro Izraele?“
7Řekl jim však: „Nepatří vám znát časy nebo chvíle, které Otec ustanovil z vlastní moci,
8dostanete však sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jerusalemě a v celém Judsku a v Samarii a až na konec země.“
9A když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal s očí.
10Když hleděli upřeně do nebe, jak odchází, hle, stanuli vedle nich dva muži v bílém šatě
11a ti řekli: „Galilejští, proč stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, přijde tak, jak jste ho viděli ubírat se do nebe.“
12Tehdy se navrátili do Jerusalema s hory, která se nazývá Olivová a je blízko Jerusalema ve vzdálenosti sobotní cesty.
13A když tam vešli, vystoupili do hořejší síně, v které se zdržovali: Petr a Jan a Jakub a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Simon Horlívec a Juda Jakubův.
14Ti všichni trvali jednomyslně na modlitbách se ženami a Marií, matkou Ježíšovou a s jeho bratry.
15V těch dnech povstal Petr mezi bratřími - byl tam shromážděn zástup na stodvacet lidí - a řekl:
16„Bratři, musilo se naplnit Písmo, které předpověděl Duch svatý ústy Davidovými o Jidášovi, který vedl ty, kdo jali Ježíše;
17poněvadž byl připočten k nám, také dostal podíl v této službě.
18On tedy nabyl pole ze mzdy za nespravedlnost, a když padl střemhlav, v půli pukl a všechny vnitřnosti mu vyhřezly.
19I rozneslo se to mezi všemi obyvateli Jerusalema, takže to pole bylo pojmenováno v jejich řeči Hakeldama, to je Pole krve.
20Je totiž napsáno v knize Žalmů: Ať jeho příbytek zpustne a nikdo ať jej neobývá, a jeho úřadu ať se ujme jiný.
21Je tedy nutné, aby z mužů, kteří s námi chodili po celou dobu, kdy Pán Ježíš žil mezi námi,
22od křtu Janova až do dne, kdy byl od nás vzat vzhůru, jeden z nich se stal s námi svědkem jeho zmrtvýchvstání.
23I postavili dva: Josefa, který se nazývá Barsabbáš, příjmením Spravedlivý, a Matěje.
24A takto se modlili: „Ty, Pane, který znáš srdce všech, ukaž, kterého z těchto dvou jsi vyvolil“,
25aby ten jeden dostal místo v této službě a v poslání, kterého pozbyl Jidáš, aby se odebral na své místo.“
26I losovali o ně, a los padl na Matěje; a byl přibrán k jedenácti apoštolům.