1A když nastal den letnic, byli všichni pohromadě na jednom místě.
2A najednou se ozval z nebe hukot, jako když přechází silný vítr, a naplnil celý dům, kde přebývali.
3I objevily se jim jazyky rozdělující se jako oheň, a usadil se nad každým z nich.
4A všichni byli naplněni Duchem svatým a počali mluvit rozličnými jazyky, jak jim dával promlouvat Duch.
5Zdržovali se pak v Jerusalemě Židé, zbožní muži ze všech národů pod nebem.
6Když se ozval ten hlas, sešel se zástup a byl zaražen, protože každý je slyšel mluvit vlastní řečí.
7Všichni žasli, divili se a pravili: „Hle, což nejsou všichni ti, kdo mluví, Galilejští?
8A jak to, že každý z nás slyší vlastní mateřštinu, v které jsme se zrodili?
9Parthové, Medové, Elamité a obyvatelé Mesopotamie, Judeje a Kappadocie, Pontu a Asie,
10Frygie a Pamfylie, Egypta a kraje Lybijského okolo Kyreny, my, co jsme přišli z Říma,
11Židé i proselyté, Kréťané a Arabové - slyšíme je velebit Boha svými jazyky?“
12Všichni pak žasli, byli na rozpacích a ptali se jeden druhého: „Co to znamená?“
13Jiní zase říkali s posměškem: „Jsou plni sladkého vína.“
14Ale Petr s jedenácti předstoupil a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni obyvatelé jerusalemští, vězte toto a pozorně vyslechněte mou řeč!
15Nejsou totiž opilí tito lidé, jak se domníváte, vždyť je třetí denní hodina;
16ale stalo se, co řekl prorok Joel:
17A v posledních dnech, praví Bůh, vyleji ze svého Ducha na všechno tělo; i budou prorokovat vaši synové a vaše dcery, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
18na své služebníky a své služebnice vyliji v těch dnech ze svého Ducha, a budou prorokovat.
19A ukážu divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: Krev a oheň a sloup dýmu.
20Slunce se obrátí ve tmu a měsíc v krev, dříve než přijde veliký a slavný den Páně.
21A potom každý, kdo bude vzývati jméno Páně, bude spasen.
22Izraelité, poslyšte tato slova Ježíše Nazaretského, muže u vás Bohem osvědčeného mocí, divy a znameními, které Bůh učinil mezi vámi skrze něho, jak sami víte,
23tohoto, který byl vydán podle pevného úradku a předvedení Božího, jste rukama bezbožníků přibili na kříž a zahubili.
24Ale Bůh ho vzkřísil, když uvolnil bolesti smrti, poněvadž bylo nemožné, aby zůstal v její moci.
25Neboť David o něm praví: Viděl jsem Pána před sebou stále, neboť je mi po pravici, abych se nezviklal.
26Proto se zaradovalo mé srdce a zajásal můj jazyk, ano i mé tělo bude přebývat v naději,
27neboť nenecháš mou duši v podsvětí ani nedopustíš, aby tvůj Svatý zakusil porušení.
28Oznámil jsi mi cesty života a naplní mě blahem tvá přítomnost.
29Bratři, bez okolků vám mohu říci o patriarchovi Davidovi, že i zemřel i byl pohřben, a že jeho hrob je mezi námi až do dneška.
30Protože tedy byl prorok a věděl, že mu Bůh přísežně slíbil, že jeho potomka posadí na jeho trůn,
31řekl to jako předpověď o vzkříšení Kristově, že ani nebyl ponechán v podsvětí, ani jeho tělo nezakusilo porušení.
32Tohoto Ježíše vzkřísil Bůh, a my všichni jsme svědky toho.
33Když byl tedy pravicí Boží povýšen a přijal od Otce zaslíbeného Ducha svatého, vylil ho, jak vy i vidíte a slyšíte.
34David totiž nevstoupil na nebe, ale sám praví: Řekl Pán mému Pánu: Seď mi po pravici,
35dokud ti nepoložím tvé nepřátele za podnož nohou.
36Nechť tedy ví najisto celý izraelský národ, že učinil Bůh Pánem a Mesiášem toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali.“
37Když to vyslechli, proniklo jim to srdcem a řekli k Petrovi a ostatním apoštolům: „Co máme činit, bratři?“
38Petr jim pravil: „Obraťte se a každý z vás se dej pokřtít ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
39Vždyť to zaslíbení je pro vás, pro vaše děti a pro všechny, kdo jsou daleko, kohokoli povolá Pán, náš Bůh.“
40Ještě mnoha jinými slovy svědčil a napomínal je: „Zachraňte se z tohoto špatného pokolení!“
41A ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni; a toho dne jich přibylo kolem tří tisíc duší.
42Trvali pak v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a na modlitbách.
43Na každého šla bázeň; apoštolově totiž činili mnoho divů a znamení.
44Všichni věřící drželi při sobě a měli vše společné.
45I prodávali statky a majetek a rozdělovali to mezi všecky, jak kdo potřeboval,
46Denně také trvali jednomyslně v chrámě, lámali chléb po domech a brali pokrm s veselím a prostým srdcem;
47chválili Boha a těšili se přízni u všeho lidu. Pán pak k nim denně přidával vjedno lidi, kteří docházeli spasení.