1Já starší, nejmilejšímu Gajovi, kterého miluji v pravdě.
2Miláčku, přeji si, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv, jako se dobře vede tvé duši.
3Neboť jsem se velmi zaradoval, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé pravdě, jak totiž v pravdě žiješ.
4Větší radost nemám než to, když slyším, že moje děti žijí v pravdě.
5Miláčku, jednáš věrně ve všem, co prokazuješ bratřím, a to cizím.
6Ti vydali svědectví o tvé lásce před církví; dobře učiníš, postaráš-li se o ně pro další cestu, jak je důstojné Boha;
7neboť pro jméno se vydali na cesty a nic nepřijímají od pohanů.
8Máme zajisté takové lidi přijímati, abychom byli spolupracovníky pro pravdu.
9Napsal jsem něco církvi, avšak Diotrefes, který rád mezi nimi vede, nás nepřijímá.
10Proto, když přijdu, připomenu jeho skutky, které činí, když proti nám žvástá zlomyslnými slovy; a jako by mu to nestačilo, ani sám bratry nepřijímá, a těm, kdo chtějí přijímati, brání a z církve je vylučuje.
11Miláčku, nenapodobuj zlo, nýbrž dobro. Kdo činí dobro, je z Boha; kdo činí zlo, neviděl Boha.
12Demetriovi vydávají svědectví všichni, i sama pravda; ale i my mu vydáváme svědectví, a víš, že naše svědectví je pravdivé.
13Měl bych ti mnoho co psáti, ale nechci ti psát na papíře a inkoustem.
14Doufám totiž, že tě brzy uvidím a promluvíme si od úst k ústům. Pokoj tobě! Pozdravují tě přátelé. Pozdravuj přátele každého zvlášť!