1Já starší, vyvolené paní a jejím dětem, které miluji v pravdě, a nejen já, ale také; všichni, kdož poznali pravdu,
2pro pravdu, která v nás zůstává a bude s námi na věky.
3Budiž s námi milost, milosrdenství: a pokoj od Boha Otce a od Ježíše Krista, i Otcova Syna, v pravdě a v lásce.
4Velmi jsem se zaradoval, že jsem shledal mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě podle přikázání, které jsme přijali od Otce.
5A nyní tě, paní, prosím, ne jako bych ti psal nové přikázání, nýbrž to, které jsme měli od počátku: abychom se milovali navzájem.
6Láska je pak to, abychom žili podle jeho přikázání; to je přikázání, jak jste slyšeli od počátku, abyste v ní žili.
7Neboť do světa vyšlo mnoho svůdců, kteří nevyznávají Ježíše Krista přišlého v těle; to je ten svůdce a Antikrist!
8Mějte se na pozoru, abyste nepozbyli, co jsme vyzískali, ale abyste obdrželi plnou odměnu.
9Kdo zachází dále a netrvá v učení Kristově, nemá Boha. Kdo trvá v učení, ten má Otce i Syna.
10Přichází-li kdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte
11Vždyť kdo ho pozdraví, účastní se jeho zlých skutků.
12Ačkoli vám mám mnoho co psáti, nechtěl jsem to (učiniti) na papíře a inkoustem; ale doufám, že k vám přijdu a promluvím od úst k ústům, aby vaše radost byla úplná.
13Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.