1Následujte mne, jako i já následuji Krista.
2Jinak vás však chválím, že ve všem na mne pamatujete a zachováváte mé učení, jak jsem vám je podal.
3Chci tedy, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou pak ženy je muž, hlavou pak Krista je Bůh.
4Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, hyzdí svou hlavu.
5Ale každá žena, která se modlí nebo prorokuje s nepokrytou hlavou, hyzdí svou hlavu; neboť je to totéž, jako by se oholila.
6Nezakrývá-li si tedy žena hlavu, ať se i ostříhá! Je-li pak pro ženu ohyzdné ostříhat se nebo oholit, ať si zahaluje hlavu.
7Muž si ovšem nemusí zahalovat hlavu, poněvadž je obrazem a chloubou Boží; ale žena je chloubou mužovou.
8Neboť muž není ze ženy, nýbrž žena z muže.
9Vždyť muž nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10Proto žena má mít na hlavě znak moci kvůli andělům.
11Ostatně v Pánu není ani žena bez muže, ani muž bez ženy.
12Neboť stejně jako žena je z muže, tak i muž je skrze ženu, všecko pak z Boha.
13Sami u sebe posuďte: Sluší se, aby se žena modlila k Bohu nezahalena?
14A neučí vás sama příroda, že pěstuje-li muž dlouhé vlasy, je mu to na hanbu?
15Ale pěstuje-li dlouhé vlasy žena, že je jí to ke cti? Neboť vlasy jsou jí dány za závoj.
16Ostatně, chce-li se někomu přít, my takový zvyk nemáme, ani Boží církve.
17A při tom nařizování: Nemohu chválit, že se shromažďujete ne k dobru, ale ke škodě.
18A především slyším, že když se církev shromažďuje, bývají mezi vámi roztržky; a částečně tomu věřím.
19Neboť je třeba, aby i strany byly mezi vámi, aby se stali zjevní ti, kdo jsou mezi vámi osvědčeni.
20Když se tedy shromažďujete na jedno místo, není to již jedení večeře Páně.
21Neboť každý si napřed bere při stole svou večeři, a jeden hladoví, druhý pak je opilý.
22Což nemáte domů, kde byste se najedli a napili? Ci pohrdáte církví Boží a zahanbujete ty, kdo nic nemají? Co vám mám říci? Chválit vás? V tom vás nechválím.
23Já jsem zajisté přijal od Pána, co jsem vám i podal, že Pán Ježíš té noci, v které byl zrazován, vzal chléb,
24vzdal díky, rozlámal a řekl: „Toto je mé tělo, které je za vás (vydávané); to čiňte na mou památku!“
25Podobně i kalich po večeři a řekl: „Tento kalich je nová úmluva v mé krvi; to čiňte, kdykoli budete pít, na mou památku!“
26Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud nepřijde.
27Kdo by tedy jedl tento chléb nebo pil tento kalich Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28Ale člověk ať zkoumá sám sebe, a takto ať jí z toho chleba a pije z toho kalicha;
29kdo totiž jí a pije, jí a pije si odsouzení, když nerozeznává tělo.
30Proto je mezi vámi mnoho nemocných a slabých a mnozí zesnuli.
31Kdybychom sami sebe posuzovali, nebyli bychom souzeni.
32Ale když jsme souzeni od Pána, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni s tímto světem.
33Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, čekejte jedni na druhé.
34Má-li kdo hlad, najez se doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci pak zařídím, až přijdu.