1Nerad bych vás, bratři, ponechal v nevědomosti, že všichni naši otcové byli pod mrakem a všichni přešli moře
2a všichni byli v Mojžíše pokřtěni v mraku a v moři
3a všichni jedli tentýž duchovní pokrm
4a všichni pili tentýž duchovní nápoj - pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela; skálou tou byl Kristus.
5Ale ve většině z nich neměl Bůh zálibu; vždyť svými mrtvolami pokryli poušť.
6Tyto věci se však udaly jako předobraz pro nás, abychom nebyli žádostivi zlého, jako oni byli žádostivi.
7Ani nebuďte modláři, jako někteří z nich, jak je psáno: Lid se posadil, aby jedl a pil; i povstali, aby se bavili.
8Ani nesmilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich za jediný den třiadvacet tisíc.
9Ani nepokoušejme Pána, jako někteří z nich pokoušeli, a zahynuli od hadů.
10Ani nereptejte, jako někteří z nich reptali, a zahynuli od Zhoubce.
11Toto všecko se jim přihodilo obrazně, bylo pak napsáno jako výstraha pro nás, na něž připadl konec věků.
12Proto, kdo se domnívá, že stojí, hleď, ať nepadne!
13Zachvátilo vás pokušení, které je pro člověka snesitelné; Bůh je však věrný a nedopustí, abyste byli pokoušeni nad své síly, ale s pokušením způsobí také úspěch, že to budete moci snést.
14Proto, moji nejmilejší, utíkejte před modloslužbou!
15Mluvím jako k rozumným; vy sami posuďte, co říkám.
16Kalich požehnání, který žehnáme, není to společenství krve Kristovy? Chléb, který lámeme, není to společenství těla Kristova?
17Poněvadž je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo; neboť všichni jsme účastni jednoho chleba.
18Podívejte se na Izraele podle těla. Nejsou účastni oltáře ti, kdož jedí oběti?
19Co tím chci říci? Že věc obětovaná modlám je něco? Nebo že modla je něco?
20Ale že to, co pohané obětují, že zlým duchům obětují, a ne Bohu. Nechci pak, abyste vešli ve společenství se zlými duchy.
21Nemůžete pít kalich Páně a kalich zlých duchů. Nemůžete se účastnit stolu Páně a stolu zlých duchů.
22Či chceme popudit Pána k žárlivosti? Což jsme silnější než on?
23Všecko je dovoleno, ale ne všecko prospívá. Všecko je dovoleno, ale ne všecko vzdělává.
24Ať nikdo nehledá osobní prospěch, nýbrž prospěch druhého.
25Všecko, co se prodává v masném krámě, jezte, a nic se nevyptávejte vzhledem k svědomí.
26Pánu náleží zajisté země a vše, co ji naplňuje.
27Pozve-li vás některý nevěřící a vy tam chcete jít, jezte všecko, co se vám předkládá, a nevyptávejte se vzhledem k svědomí.
28Ale kdyby vám někdo řekl: „Toto bylo obětováno modlám\, nejezte kvůli tomu, který upozornil, a pro svědomí;
29nemíním pak svědomí tvé, nýbrž toho druhého. Neboť proč moji svobodu má posuzovat svědomí druhého?
30Účastním-li se něčeho s vděkem, proč by se mi mělo dostávat potupy pro to, zač děkuji?
31Ať tedy jíte nebo pijete či cokoliv činíte, všecko konejte k slávě Boží.
32Nebuďte na pohoršení ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,
33jako i já se snažím všem se líbit ve všem a nehledám to, co je užitečné mně, ale to, co je pro většinu, aby byli spaseni.