Zephaniah 2
1 Posbírejte se, a no, posbírejte, ó národe nestydící se;
2 dříve než ustanovení porodí, než jako plevy přejde den, dříve než na vás bude přicházet žár Hospodinova hněvu, dříve než na vás bude přicházet den Hospodinova hněvu,
3 hledejte Hospodina, všichni pokoření země, kteří uskutečňují jeho právo, hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se v den Hospodinova hněvu budete moci skrýt.
4 Ano, Gaza se bude stávat opuštěnou a Aškelón spouští, Ašdód - o polednách jej budou vyhánět a Ekrón bude bořen.
5 Ach, obyvatelé přímořského pásma, národe Keréthím, slovo Hospodinovo je proti vám! Kenaane, země Pelištím, a no, vylidním tě tím, že nebude obyvatele,
6 i stane se přímořské pásmo pastvišti s cisternami pastýřů a ovčinci,
7 a do stane se pásmo zbytku domu Júdova; budou na nich pást, v domech Aškelónu se navečer budou ukládat, neboť se Hospodin, jejich Bůh, o ně bude starat a od vrátí jejich zajetí.
8 Uslyšel jsem tupení Móávovo a rouhavé řeči dětí Ammónových, jimiž tupí můj lid a holedbají se proti jejich území;
9 proto, jako že já jsem živ, prohlášeno Hospodinem zástupů, Bohem Isráélovým, ano, Móáv bude jako Sodoma a děti Ammónovy jako Gomora - zamoření trním a solný důl a spoušť navždy; zbytek mého lidu je bude mít za kořist, a no, pozůstatek mého národa je bude mít za vlastnictví.
10 Toto budou mít za svou povýšenost, že tupili lid Hospodina zástupů a holedbali se proti němu;
11 hrozný bude Hospodin proti nim, ano, umoří všechny bohy země, i budou se vůči němu, každý ze svého místa, sklánět všechny ostrovy národů.
12 A vy, Kúším - oni budou probodáni mým mečem.
13 I bude napřahovat svou ruku proti severu a hubit Aššúr a Nínívé činit spouští, suchopárem jako poušť,
14 a vprostřed ní se budou ukládat hejna, živočišstvo všemožného druhu, v jejích hlavicích budou nocovat i stepní slípky i volavky, okny se bude ozývat hlas zpěvu; na každém prahu bude rum, neboť cedrová stavba se obnaží. -
15 Toto je to město, jež se veselilo, jež sedělo bezstarostně, jež ve svém srdci říkalo: Já a nikdo další - jak se stalo zpustlinou, odpočívadlem živočišstvu! Tak nad ním bude každý přecházející syčet, svou rukou mávat.