Zephaniah 3
1 Ach, vzpurné a poskvrněné, ty město, jež působíš pohromy!
2 Neuposlechlo na hlas, nepřijalo napomínání, v Hospodina nedůvěřovalo, k svému Bohu se nepřiblížilo;
3 jeho knížata uvnitř něho - řvoucí lvi, jeho soudcové - vlci večera, ne až do jitra ohryzují,
4 jeho proroci - smělí, věrolomní muži, jeho kněží znesvěcují svatyni, znásilňují zákon.
5 Hospodin, uvnitř něho, je spravedlivý, nedopouští se bezpráví, za každého jitra vynáší svůj soud na světlo, nechybí, a le zlosyn nezná ostudy.
6 Povytínal jsem národy, jejich nárožní cimbuří zpustla, poplenil jsem jejich ulice - jsou bez přecházejícího, jejich města jsou vydrancována, bez člověka, neboť není obyvatele;
7 řekl jsem si: Jistě mě budeš mít v úctě, budeš přijímat napomínání, vždyť jeho sídlo není vytínáno, čímkoli jsem na něm vykonal navštívení. Ale oni časně vstávají, zvrhlými činí všechny své skutky.
8 Proto čekejte na mne, prohlášeno Hospodinem, na den mého povstávání ke kořisti, neboť mým právem je svolat národy k mému shromáždění království k vylití na ně mého rozhorlení, všeho žáru mého hněvu, ano, všechna země bude sžírána ohněm mé horlivosti,
9 tehdy však budu při národnostech měnit rty v očištěné k vzývání Hospodina jimi všemi v jeho jménu, ke službě jemu jedním ramenem.
10 Z druhé strany vůči řekám Kúše mi budou moji ctitelé, dcera mých rozptýlených, přinášet dary;
11 v onen den se nebudeš muset stydět za cokoli ze svých skutků, jimiž ses proti mně provinilo, neboť tehdy budu z tvého středu odstraňovat veselící se z tvé pýchy, i nebudeš se již nadále vychloubat mou svatou horou.
12 I budu v tvém středu nechávat zbývat lid chudý a nuzný; ti budou důvěřovat ve jméno Hospodinovo.
13 Zbytek Isráéle, ti se nebudou dopouštět bezpráví, aniž budou vyslovovat lež, b a, nebude se v jejich ústech moci najít klamný jazyk.
14 Plesej, dcero Cijjónu, výskejte, vy v Isráéli, raduj se a vesel se celým srdcem, dcero Jerúsaléma;
15 Hospodin odstranil tvé rozsudky, odklidil tvého nepřítele; Hospodin je v tvém středu Králem Isráéle, nebudeš již vidět neštěstí.
16 V onen den se bude Jerúsalému říkat: Nechť se nebojíš, Cijjóne, nechť tvé ruce neochabují;
17 v tvém středu je Hospodin, tvůj Bůh, Hrdina, jenž zachraňuje, těší se nad tebou s radostí, odpočívá ve své lásce, jásá nad tebou s plesáním.
18 Posbírám své trpící z příčiny svátku, jsou z tebe - na tom je břímě potupy.
19 Hle, já - chystám se v onom čase skoncovat se všemi trápícími tě, a no, budu zachraňovat tu, jež kulhá, a no, tu, jež je rozehnána, budu shromažďovat a chci je postavit k chvále a k věhlasu ve vší zemi jejich ostudy.
20 V onen čas vás budu uvádět (a no, v čas svého shromažďování vás, neboť vás chci určit k věhlasu a k chvále ) mezi všechny národnosti země, za svého od vracení vašeho utrpení před vašima očima, řekl Hospodin.