1Co tedy řekneme? Máme nadále zůstávat v hříchu, aby se rozmnožila milost?
2Pryč s takovou myšlenkou - jak bychom mohli my, kteří jsme hříchu umřeli, ještě v něm žít?
3Zdali je vám neznámo, že kolik nás bylo pokřtěno v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?
4Skrze křest jsme tedy byli s ním v smrt pohřbeni, abychom i my, právě tak, jako byl Kristus skrze Otcovu slávu vzkříšen zprostřed mrtvých, vykročili v novosti života;
5ano, jsme-li s ním ztotožněni zobrazením jeho smrti, bude s námi tak i co do opětovného vstání,
6neboť je nám známo toto; že náš starý člověk byl s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo odklizeno, abychom my již hříchu neotročili;
7vždyť ten, kdo umřel, je od hříchu ospravedlněn.
8Nuže, jestliže jsme s Kristem umřeli, věříme, že s ním budeme i žít,
9vědouce, že Kristus, byv vzkříšen zprostřed mrtvých, již neumírá, smrt nad ním již nepanuje;
10že totiž umřel, umřel hříchu jednou provždy, že však žije, žije Bohu.
11Tak i vy sami sebe počítejte za mrtvé hříchu, živé však Bohu v Kristu Ježíši;
12nechť tedy ve vašem smrtelném těle nekraluje hřích, takže byste byli poslušni jeho choutek,
13aniž hříchu vydávejte své údy za nástroje nespravedlivosti, nýbrž vydejte sami sebe Bohu jako zprostřed mrtvých živí a své údy Bohu za nástroje spravedlnosti.
14Nad vámi přece nebude panovat hřích; nejsteť pod zákonem, nýbrž pod milostí.
15Co tedy? Máme se dát do hřešení, protože nejsme pod zákonem, nýbrž pod milostí? Pryč s takovou myšlenkou!
16Nevíte, že komu sami sebe vydáváte za nevolníky k poslušnosti, toho nevolníky jste, koho jste poslušni, buď hříchu k smrti nebo poslušnosti k spravedlnosti?
17Díky však Bohu, že jste byli nevolníky hříchu, ze srdce jste však uposlechli toho druhu nauky, do něhož jste byli uvedeni,
18a byvše od hříchu vysvobozeni, stali jste se nevolníky spravedlnosti.
19Pro slabost vašeho masa mluvím po lidsku: Právě tak totiž, jako jste své údy vydali v nevolnictví nečistotě a bezzákonnosti k bezzákonnosti, vydejte své údy nyní v nevolnictví spravedlnosti k posvěcení;
20byliť jste, když jste byli nevolníky hříchu, vůči spravedlnosti svobodni.
21Nuže, jaký jste tehdy měli užitek ve věcech, za něž se nyní stydíte? Vždyť cíl oněch věcí je smrt.
22Nyní však, byvše od hříchu vysvobozeni a stavše se nevolníky Bohu, máte svůj užitek k posvěcení a za cíl věčný život,
23neboť odplata hříchu je smrt, Boží skutek přízně však věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.