1I přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli těch sedm číší, a promluvil se mnou, pravě: Pojď, ukáži ti odsouzení té veliké nevěstky, jež sedí na mnoha vodách,
2s níž smilnili králové země; a ti, kdo obývají zemi, byli vínem jejího smilstva opiti.
3I odnesl mě v duchu do pustiny a uviděl jsem ženu sedící na šarlatovém zvířeti, posetém jmény rouhání, majícím sedm hlav a deset rohů.
4A ta žena byla oblečená v purpur a šarlat a ošperkovaná zlatem a drahým kamením a perlami a ve své ruce měla zlatý pohár, naplněný ohavnostmi a nečistými věcmi jejího smilstva,
5a na svém čele napsané jméno: Tajemství, veliký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.
6A tu ženu jsem uviděl opilou krví svatých a krví svědků Ježíšových; a když jsem ji uviděl, podivil jsem se velikým podivením.
7A ten anděl mi řekl: Proč ses podivil? Já ti povím tajemství té ženy a toho zvířete, jež ji nese, jež má těch sedm hlav a těch deset rohů.
8To zvíře, jež jsi uviděl, bylo a není a má vystupovat z bezedna a odcházet do záhuby; a ti, kdo sídlí na zemi, jejichž jména nejsou od založení světa napsána do knihy života, se budou divit, vidouce to zvíře, že bylo a není a bude přítomno.
9Zde je důvtip, jenž s sebou nese moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí.
10A je sedm králů; pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel, a až přijde, musí zůstat jen na krátko;
11a to zvíře, jež bylo a není, je i sám osmý i je z těch sedmi a odchází do záhuby.
12A těch deset rohů, jež jsi uviděl, je deset králů, kteří ještě království nedostali, ale pravomoc jako králové dostávají v jednu hodinu s tím zvířetem.
13Ti mají jedno mínění a dávají svou sílu a pravomoc tomu zvířeti;
14ti budou válčit s Beránkem a Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti s ním jsou povolaní a vyvolení a věrní.
15I praví mi: Ty vody, jež jsi uviděl, kde ta nevěstka sedí, jsou národnosti a davy a národy a jazyky;
16a těch deset rohů, jež jsi uviděl, a to zvíře, ti tu nevěstku pojmou v nenávist a učiní ji opuštěnou a nahou, a budou jíst její maso a budou ji spalovat v ohni,
17neboť Bůh dal do jejich srdcí, by vykonali jeho mínění a zachovali se jednomyslně a dali své království tomu zvířeti, než budou Boží slova uskutečněna.
18A ta žena, již jsi uviděl, je to veliké město, jež má království nad králi země.