1A uviděl jsem v nebi další znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, majících sedm pohrom, posledních, neboť v nich je Boží popuzení dovršeno.
2A uviděl jsem jakoby skleněné moře, smíšené s ohněm, a ty, kdo zvítězili nad tím zvířetem a nad jeho obrazem a nad číslem jeho jména, na tom skleněném moři stojící, mající Boží harfy;
3i zpívají píseň Mojžíše, Božího nevolníka, a píseň Beránkovu říkajíce: Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, PANE, Bože, Všemocný, spravedlivé a důvěryhodné jsou tvé cesty, Králi národů.
4Kdožpak by se tě neulekl, PANE, a ne oslavoval tvé jméno? Ano, jen ty jsi svatý; ano, všechny národy přijdou a před tebou se pokloní, protože tvé spravedlnosti vyšly najevo.
5A po těchto věcech jsem uviděl, i byl chrám stanu svědectví v nebi otevřen
6a těch sedm andělů, kteří měli těch sedm pohrom, z toho chrámu vyšlo, a byli oděni čistým skvoucím plátnem a okolo hrudí opásáni zlatými opasky.
7A jedna z těch čtyř živých bytostí dala těm sedmi andělům sedm zlatých číší naplněných popuzením Boha, jenž žije na věky věků;
8a chrám byl naplněn dýmem od Boží slávy a od jeho moci, a nikdo do chrámu nemohl vstoupit, než se těch sedm pohrom těch sedmi andělů dokončilo.