1Bydlící v skrýši Nejvyššího smí prodlévat ve stínu Všemocného;
2praví: V Hospodinu je mé útočiště a má pevnost; můj Bůh - důvěřuji v něho.
3Ano, on tě může vyprostit z pasti čižebníka, ze zhoubného moru,
4poskytnout ti clonu svou perutí, i můžeš být bezpečen pod jeho křídly; jeho věrnost je štítem a pancířem.
5Nemusíš pociťovat bázeň před nočním postrachem, před šípem létajícím za dne,
6před morem, jenž při chází v temnu, před nákazou, jež ničí o polednách.
7Tisíc bude padat po tvém boku a deset tisíc po tvé pravici; k tobě se to nebude moci přiblížit,
8jen se budeš svýma očima dívat, a ť vidíš odplatu zlovolných.
9Jelikož - ty, Hospodine, jsi mé útočiště! - jsi Nejvyššího učinil svým sídlem,
10nesmí se ti přihodit neštěstí, aniž smí jaká rána přijít až v tvůj stan.
11Ano, přiděluje ti své anděly k opatrování tebe na všech tvých cestách;
12nosí tě na dlaních, abys svou nohou nemohl narazit na kámen,
13smíš šlapat na ryčícího i zmiji, deptat hřivnatce i netvora.
14Jelikož po mně zatoužil, proto ho budu zachraňovat, vyzdvihovat ho, neboť zná mé jméno;
15když mě bude volat, budu mu odpovídat, v úzkosti s ním budu já, budu ho vytrhovat, a no, chci ho oslavit.
16Chci ho nasytit délkou dní a dát mu nahlížet v mé vysvobození.