Psalms 9
1 (Řediteli hudby; na Múth-labbén. Zpěv s hudebním doprovodem od Dávida.) Budu chválit Hospodina celým svým srdcem, chci vyrozprávět všechny tvé divy,
2 radovat se a jásat v tobě, při hudbě opěvat tvé jméno, Nejvyšší!
3 Moji nepřátelé při svém obratu zpět klopýtali a od tvé přítomnosti hynuli,
4 neboť ses při činil o mé právo a o mou soudní věc a na trůn jsi zasedl - spravedlivý soudce,
5 vyplísnil jsi národy, zahubil jsi zlovolného, jejich jméno jsi vyhladil navždy a věčně.
6 Nepříteli, navždy jsou pustošení dovršena! A no, vyvrátil jsi města, jejich památka zahynula s nimi,
7 a le Hospodin navždy zůstává; postavil svůj trůn k soudu,
8 i bude on v spravedlnosti rozsuzovat svět, lidská plemena v přímosti soudit.
9 A bude Hospodin záštitou utlačovanému, a no, záštitou v dobách soužení,
10 a znající tvé jméno budou v tebe důvěřovat, neboť jsi neopustil vyhledávající tebe, Hospodine!
11 Při hudbě zpívejte Hospodinu, obývajícímu Cijjón, mezi národnostmi oznamujte jeho skutky,
12 neboť vyhledává krev, pamatuje si ji, nezapomněl křiku sužovaných.
13 Buď mi milostiv, Hospodine, viz mé soužení od nenávidících mě, vyzdvihuje mě z bran smrti,
14 abych mohl vyrozprávět všechnu tvou slávu, v branách dcery Cijjóna jásat v tvém vysvobození.
15 Národy klesly v propast, již vytvořily, v síti té, již utajily, uvázla jejich noha.
16 Hospodin vešel v známost, vykonal soud, zlovolný se zapletl v činnost svých dlaní. Higgájón, seláh.
17 Zlovolní se musí obrátit do šeólu, všechny národy zapomínající Boha,
18 kdežto nemajetný nemůže navěky být zapomínán, naděje tichých nemůže na věčnost zahynout.
19 Povstaň, Hospodine, nechť smrtelník nenabývá moci, nechť jsou národy souzeny před tvou tváří!
20 Uval, Hospodine, na ně hrůzu, nechť národy vědí, že ony jsou smrtelník y! Seláh.