1(Řediteli hudby, podle Jedúthúna. Od Ásáfa, zpěv s hudebním doprovodem.) Můj hlas je k Bohu, a budu křičet, můj hlas je k Bohu, i bude ke mně obracet ucho.
2V den své úzkosti vyhledávám Pána, v noci je vztažena má ruka, aniž ochabuje, má duše se zpěčuje dát se potěšit.
3Vzpomínám Boha a sténám, přemýšlím a můj duch zemdlívá. Seláh.
4Ty držíš víčka mých očí, jsem zneklidněn, aniž mohu mluvit;
5probírám v mysli dni od pradávna, léta věků,
6vzpomínám v noci své hry na strunový nástroj, se svým srdcem rozmlouvám a můj duch hloubá:
7Zda bude Pán do věků odhazovat, aniž bude kdy nadále projevovat blahovůli?
8Zda navždy vymizela jeho laskavost? Ztratil platnost PŘÍSLIB pro pokolení a pokolení?
9Zda BŮH zapomněl být milostiv? Uzavřel-li v hněvu svá smilování? Seláh.
10I řekl jsem: To je mé zranění - změna pravice Nejvyššího?
11Připomínám skutky Jáhovy, vzpomínám tvé divotvornosti od pradávna
12a rozjímám o všem tvém působení, a no, přemýšlím o tvých počínáních.
13Bože, tvá cesta je v svatosti; kdo je BOHEM, velikým jako Bůh?
14Ty jsi BŮH, projevující divotvornost; dal jsi mezi národnostmi na vědomí svou sílu,
15paží jsi vykoupil svůj lid, děti Jákóbovy a Josefovy. Seláh.
16Uviděly tě vody, Bože, uviděly tě vody, vířily, ano, chvěly se hlubiny,
17mrákavy chrlily vody, oblaka vy dala zvuk, ano, tvé šípy se rozletěly,
18v smršti - zvuk tvého hřmění; blesky ozářily svět, zachvěla se a zakolísala země.
19Tvá cesta byla v moři, a no, tvé stezky v mnohých vodách, a tvých šlépějí nebylo znát;
20jako stádo jsi vedl svůj lid skrze Mojžíše a Áróna.