1(Řediteli hudby, na Šóšanním. Od synů Kórachových, poučení. Píseň milostná.) Mé srdce kypí dobrým slovem, já budu přednášet svá díla králi, můj jazyk - pisátko zručného písaře.
2Jsi krásnější než synové lidí, v tvé rty je vylita milost; proto ti Bůh navždy požehnal.
3Připásej si na kyčle svůj meč, hrdino, svou velebnost a svou nádheru,
4a no, svou nádheru! Měj zdar, vyjeď pro věc pravdy a dobrotivosti spravedlnosti a tvá pravice tě bude učit hrozným věcem.
5Tvé šípy jsou naostřeny, národnosti budou pod tebe padat, v srdci nepřátelé krále.
6Tvůj trůn, Bože, je věčnost a trvání, žezlem tvého kralování je žezlo upřímnosti,
7miluješ spravedlnost a nenávidíš zlovůli, proto tě pomazal Bůh, tvůj Bůh, olejem veselí nad tvé společníky.
8Myrha a aloe, kassie jsou všechna tvá roucha, z paláců ze slonoviny tě rozradostňuje hudba strun,
9mezi tvými vzácnostmi jsou dcery králů; po tvé pravici stojí manželka ve zlatě z Ófíru.
10Slyš, dcero, a viz a nakloň své ucho a zapomeň svého lidu a domu svého otce,
11a král bude toužit po tvé kráse; ano, on je tvůj pán, klaněj se tedy jemu.
12A dcera Córu s darem - všichni bohatí z lidu budou usilovat o tvou přízeň.
13Dcera králova je všechna slavná uvnitř, její oblečení je z tkaniv ze zlata;
14bude vedena ke králi ve výšivkách, za ní budou k tobě přiváděny panny, její družky.
15Budou vedeny s radostí a jásotem; budou vstupovat v palác králův.
16Místo tvých otců budou tvoji synové; budeš je moci ustanovit knížaty ve vší zemi;
17tvé jméno budu připomínat v každém pokolení a pokolení; proto tě budou národnosti chválit navždy a věčně.