1Přinášejte chválu Hospodinu, neboť je dobrý, neboť jeho laskavost trvá navždy!
2To nechť říkají vykoupení Hospodinovi, jež vykoupil z ruky protivníka
3a je ž shromáždil ze zemí, od vzcházení a od západu, od severu a od moře!
4Zbloudili v pustině, v poušti cesty, město k bydlení nenašli,
5hladoví i žízniví, jejich duše v nich zemdlívala.
6Když však ve své tísni křičeli k Hospodinu, vyprošťoval je z jejich útrap
7a dával jim kráčet přímou cestou k do jití do města k bydlení.
8Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka,
9neboť uspokojil dychtivou duši, a duši hladovou naplnil dobrem.
10Obyvatelé tmy, a no, hluboké temnoty, spoutaní utrpením a železem,
11neboť se dopustili neposlušnosti BOŽÍCH +výroků a usnesením Nejvyššího pohrdli,
12i pokořil jejich srdce strastí - klopýtli a nebylo pomáhajícího.
13Jali se tedy ve své tísni volat k Hospodinu - uměl je vysvobodit z jejich útrap,
14vyvést je z tmy, a no, hluboké temnoty, a jejich pouta strhat.
15Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka,
16neboť roztříštil dveře z mosazi a rozlámal závory ze železa.
17Pošetilci cestou svého přestoupení a svými nepravostmi sami sobě působí soužení,
18jejich duše si oškliví všechen pokrm a dospívají až k branám smrti.
19I volají ve své tísni k Hospodinu - vysvobozuje je z jejich útrap,
20posílá své slovo a uzdravuje je a dává vyváznout z jejich děr.
21Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka,
22a nechť obětují oběti díku a s plesáním vypravují o jeho činech.
23Sestupující na moře v lodích, vykonávající zaměstnání na mnohých vodách,
24ti vídají činy Hospodinovy a jeho divy v hloubce:
25když promluví, vzbudí tím bouřlivý vichr, jenž jeho vlny žene do výše;
26vystupují k nebesům, sestupují v hlubiny, jejich duše se nebezpečím rozplývá.
27Motají se a vrávorají jako opilý a všechna jejich moudrost se hroutí.
28Křičí tedy ve své tísni k Hospodinu, i vyvádí je z jejich útrap;
29mění bouři v šelest a jejich vlny tichnou.
30I radují se, že se ony uklidňují, a při vádí je do přístavu jejich tužby.
31Nechť Hospodinu chválí jeho laskavost a jeho divy dětem člověka
32a nechť ho vyvyšují v sejití lidu a nechť ho velebí v zasedání starců!
33Obrací řeky v pustinu a zřídla vod v žíznivou zem,
34úrodnou zem v zem slanou, pro zlobu bydlících v ní;
35obrací pustinu v jezero vod a zem sucha v zřídla vod
36a usídluje tam hladové, a ť zakládají město k bydlení
37a osévají pole a osazují vinice, jež nesou ovoce jako výnos.
38A žehná jim, takže se velmi rozmnožují, a jejich dobytka neumenšuje,
39a č jich ubývalo a bývali sklíčeni tlakem neštěstí a zármutku.
40Na velmože vylévá pohrdání a dává jim bloudit pustotou bez cesty,
41nemajetného však ze soužení vyzdvihuje a čeledi činí jako by stádem.
42To, když budou vidět upřímní, budou se radovat a všechno bezpráví zavře svá ústa.
43Kdo je moudrý a všímá si těchto věcí? Ti svou pozornost upírají na laskavost Hospodinovu.