Psalms 106
1 Chvalte Jáha! Přinášejte chválu Hospodinu, vždyť je dobrý, vždyť jeho laskavost je navždy!
2 Kdo může vypovědět mocné činy Hospodinovy, rozhlásit všechnu jeho chválu?
3 Blaho zachovávajících právo, vykonávajícího v každé době spravedlnost!
4 Vzpomeň mne, Hospodine, v blahovůli k svému lidu, měj mě na mysli při svém vysvobozování,
5 abych mohl nahlížet v dobro tvých vyvolených, radovat se radostí tvého národa, honosit se s tvým dědictvím!
6 Hřešili jsme se svými otci, páchali jsme nepravosti, jednali jsme zlovolně;
7 naši otcové v Egyptě neuvážili tvých divů, nevzpomněli hojnosti tvých laskavostí a před mořem, při moři Rákosí, se dopustili neposlušnosti.
8 A le vysvobodil je vzhledem k svému jménu, k uvedení své moci v známost,
9 a obořil se na moře Rákosí, takže vyschlo, i dal jim pro cházet hlubinami jako pustinou
10 a vysvobodil je z ruky nenávistníka a vykoupil je z ruky nepřítele,
11 a jejich protivníky přikryly vody, ani jeden z nich nebyl pozůstaven.
12 I nabyli jistoty víry v jeho slova; jali se zpívat chvalozpěv o něm.
13 Rychle zapomněli jeho činy, nepočkali na jeho radu,
14 nýbrž se v pustině stali nezřízeně chtivými a jali se v poušti BOHA zkoušet;
15 i dal jim, co žádali, a le vpustil v jejich duši hubnutí.
16 A v táboře se jali žárlit na Mojžíše, na Áróna, svatého Hospodinova;
17 musela se země otevřít a pohltit Dáthána a zavřít se nad srocením Avírámovým.
18 I oheň plál v jejich srocení, zlovolné zasahoval plamen.
19 Na Chórévu hotovili tele a klaněli se slitině,
20 a no, zaměnili svou slávu za podobu hovězího dobytčete, žeroucího bylinu.
21 Zapomněli BOHA, svého vysvoboditele, vykonavšího v Egyptě veliké věci,
22 divy v zemi Chámově, věci budící úctu na moři Rákosí,
23 i pojal úmysl zničit je, kdyby nebyl Mojžíš, jeho vyvolený, stanul v průlomu před jeho tváří k od vrácení jeho popuzení od vykonání zkázy.
24 A postavili se zamítavě proti žádoucí zemi, neuvěřili jeho slovu,
25 nýbrž se v svých stanech jali žehrat, neuposlechli na hlas Hospodinův.
26 I pozvedl o nich svou ruku, o sklácení jich v pustině
27 a o sklácení jejich semene mezi národy a o rozehnání jich po zemích.
28 A připojili se k Baal-Peórovi a jali se jíst oběti mrtvým
29 a dráždit ho svými skutky, takže mezi nimi propukla pohroma;
30 tu stanul Pinchás a zasáhl jako soudce i bylo té pohromě zabráněno;
31 to mu bylo započteno za spravedlnost do pokolení a pokolení, navždy.
32 I při vodách Merívy vyvolali hněv a Mojžíšovi se jejich příčinou vedlo zle,
33 neboť se vzpurně zachovali vůči jeho duchu, takže svými rty nerozvážně promluvil.
34 Národnosti nevyhubili, jak jim Hospodin řekl,
35 nýbrž se v národy vmísili a naučili se jejich činům
36 a jali se uctívat jejich modly; ty se jim staly léčkou,
37 takže své syny a své dcery obětovali démonům
38 a prolévali nevinnou krev, krev svých synů a svých dcer, jež obětovali modlám Kenáanu, a krví byla znesvěcena země.
39 Tak se znečistili svými činy a smilstva se dopustili svými skutky.
40 I vzplál hněv Hospodinův proti jeho lidu a zošklivil si své dědictví
41 a vy dal je v ruku národů, takže se vlády nad nimi ujali nenávidící je
42 a jejich nepřátelé se jali utlačovat je, i byli pokořeni pod jejich ruku.
43 Mnohokrát je vyprošťoval, a le oni se svým smýšlením vzpírali a ve své nepravosti se zhroutili.
44 Hleděl však na jejich tíseň při svém slyšení jejich křiku
45 a pro ně vzpomínal své smlouvy a slitovával se podle hojnosti své laskavosti
46 a přiváděl je k smilováním před tváří všech zajavších je.
47 Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromažď nás z prostřed národů k přinášení chvály tvému svatému jménu a k chloubě v tvém chvalozpěvu!
48 Budiž veleben Hospodin, Bůh Isráélův, od věčnosti a ž po věčnost! A všechen lid nechť řekne: Ámén! Chvalte Jáha!