Psalms 105
1 Přinášejte chválu Hospodinu, vzývejte jeho jméno, mezi národnostmi dávejte na vědomí jeho skutky,
2 zpívejte mu, při zpěvu mu hrajte, uvažujte o všech jeho divech.
3 Honoste se jeho svatým jménem, nechť se raduje srdce hledajících Hospodina.
4 Vyhledávejte Hospodina a jeho sílu, hledejte ustavičně jeho tvář,
5 mějte v paměti jeho divy, jež vykonal, jeho zázraky a rozsudky jeho úst,
6 símě Abráháma, jeho nevolníka, synové Jákóbovi, jeho vyvolenci!
7 On, Hospodin, je náš Bůh, jeho rozsudky jsou v celé zemi.
8 Mějte navždy v paměti jeho smlouvu, - slovo, jež přikázal, - do tisíce pokolení,
9 již uzavřel s Abráhámem, a jeho přísahu Isákovi,
10 a no, potvrdil ji za ustanovení Jákóbovi, za trvalou smlouvu Isráélovi
11 výrokem: Tobě chci dát zem Kenáan, úděl vašeho dědictví,
12 když vás bylo mužů nemnoho, jen trocha, a cizinci v ní,
13 a potulovali se od národa k národu a od království k jinému lidu.
14 Nedovolil lidem utiskovat je a krále pro ně káral:
15 Nesmíte sahat na mé pomazané, ani zle činit mým prorokům!
16 Také povolal na zem hlad a hůl chleba veskrze polámal;
17 poslal jednoho před jejich tváří - Josef byl prodán za nevolníka,
18 jeho nohy ztrápili pouty, jeho duše se dostala v železo
19 až do doby, kdy nastalo jeho slovo; řeč Hospodinova ho osvědčila.
20 Král poslal a dal ho uvolnit, vládce národností, a osvobodil ho,
21 učinil ho pánem svého domu a vládcem nade vším svým majetkem,
22 aby podle své vůle poutal jeho knížata a starce činil moudrými.
23 I přišel v Egypt Isráél, a no, Jákób se jal pobývat v zemi Chámově;
24 i rozplodil velmi svůj lid, takže se rozhojnili nad své protivníky;
25 jejich srdce obrátil k nenávidění jeho lidu, k lstivému chování proti jeho nevolníkům,
26 poslal Mojžíše, svého nevolníka, Áróna, v němž našel zálibu;
27 postavili proti nim skutečnosti jeho znamení a zázraků v zemi Chámově.
28 Poslal tmu a zatemnil a nestali se neposlušnými jeho slov;
29 obrátil jejich vody v krev a usmrtil jejich ryby,
30 jejich země se zahemžila žabami v pokojích jejich králů,
31 řekl a přišli střečkové, komáři, v celé jejich území.
32 Jejich déšť učinil v jejich zemi krupobitím, planoucím ohněm
33 a potloukl jejich révu a jejich fíkovník a polámal stromoví jejich území.
34 Řekl a přišly kobylky a saranče, jimž nebylo počtu,
35 a požraly všechno bylinstvo v jejich zemi a požraly úrodu jejich půdy;
36 a pobil vše prvorozené v jejich zemi, prvotinu jejich mužnosti,
37 a vyvedl je se stříbrem a zlatem a v jeho kmenech nebylo klopýtajícího.
38 Egypt se při jejich vyjití zaradoval, neboť na ně padl strach z nich.
39 Rozprostřel oblak jako přikrývku a oheň k osvětlování noci;
40 požádal i, i přihnal křepelky a sytil je chlebem z nebes,
41 otevřel skálu a vy tekly vody, rozproudily se po suchých krajích - řeka!
42 Ano, vzpomněl svého svatého slova, Abráháma svého nevolníka,
43 a vyvedl s veselím svůj lid, s plesáním své vyvolené,
44 a dal jim země národů, takže se mohli zmocnit výnosu národností
45 pro tu příčinu, aby zachovávali jeho ustanovení a dbali jeho zákonů. Chvalte Jáha!