Proverbs 3
1 Můj synu, nechť nezapomínáš mou nauku a nechť tvé srdce dodržuje mé rozkazy,
2 neboť ti budou přidávat délky dní a let života, i pokoje.
3 Nechť tě neopouští laskavost a věrnost; přivaž je k svému krku, napiš je na desku svého srdce;
4 tak nacházej přízeň a dobrou prozíravost v očích Boha i lidí.
5 Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, aniž se budeš opírat o svou soudnost;
6 poznávej ho na všech svých cestách a on bude upravovat tvé stezky.
7 Nechť nejsi moudrý v svých očích; měj Hospodina v úctě a odstup od zla,
8 bude to zdravím tvému pupku a svlažením tvým kostem.
9 Cti Hospodina ze svého majetku a z prvotiny všeho svého výnosu
10 a tvé stodoly budou naplňovány hojností a tvé nádrže pod lisy budou přetékat moštem.
11 Nechť, můj synu, nezavrhuješ poučování Hospodinovo, aniž budeš pociťovat nevůli proti jeho napomínání,
12 neboť koho Hospodin miluje, toho napomíná, tak jako otec syna, jehož má rád.
13 Blaho člověka, jenž našel moudrost, a no, člověka, jenž si odnáší obezřetnost!
14 Ano, získání jí je lepší než získání stříbra a užitek z ní než zlato,
15 ona je drahocennější než perly, aniž za ni všechny věci, jež si přeješ, mohou poskytnout náhradu.
16 V její pravici je délka dní, v její levici bohatství a sláva,
17 její cesty jsou cesty líbeznosti a všechny její pěšiny jsou pokoj,
18 ona je stromem života těm, kdo se jí pevně drží, a uchovávající si ji - takový je učiněn blaženým.
19 Hospodin v moudrosti založil zem, v obezřetnosti upevnil nebesa,
20 podle jeho vědění se provalily hlubiny a obláčky mží rosou.
21 Můj synu, nechť neuhýbají od tvých očí, zachovávej rozumnost a rozvahu
22 a budou životem tvé duši a ozdobou tvému krku.
23 Tehdy budeš v bezpečí chodit svou cestou a nebudeš svou nohou narážet;
24 budeš-li uléhat, nemusíš se děsit, nýbrž když ulehneš, bude tvůj spánek sladký,
25 nechť nepociťuješ bázeň před náhlým postrachem a ni před záhubou zlovolnými, kdyby přicházela.
26 Vždyť po tvém boku je Hospodin a chrání tvou nohu před polapením.
27 Nechť nezadržuješ dobro diní před jeho vlastníky, je-li v moci tvé ruky vykonat je.
28 Nechť svému bližnímu neříkáš: Jdi a vrať se a zítra chci dát, když je to u tebe.
29 Nechť proti svému bližnímu nestrojíš zlo, když on u tebe v bezpečí bydlí.
30 Nechť se s člověkem bez příčiny nevadíš, neprovedl-li ti nic zlého.
31 Na násilníka nechť nežárlíš a nechť nenacházíš zálibu v kterékoli z jeho cest,
32 neboť pokřivený je ošklivostí Hospodinu, kdežto s upřímnými je jeho důvěrný styk.
33 V domě zlovolného je Hospodinovo prokletí, příbytku spravedlivých však žehná;
34 jak se on posmívá posměvačům, tak dává milost sužovaným.
35 Moudří budou dědit slávu, zpozdilci však si odnášejí hanbu.