Proverbs 2
1 Můj synu, budeš-li přijímat mé výroky a u sebe uschovávat mé rozkazy,
2 aby tvé ucho pozorně naslouchalo moudrosti, naklánět své srdce k obezřetnosti,
3 ano, budeš-li přivolávat soudnost, k obezřetnosti svůj hlas pozvedat,
4 budeš-li to hledat jako stříbro a jako po skrytých pokladech po tom pátrat,
5 tehdy budeš nabývat pochopení úcty k Hospodinu a docházet poznání Boha.
6 Vždyť moudrost dává Hospodin, poznání a obezřetnost je z jeho úst;
7 on upřímným uchovává rozumnost, je štítem pro chodící v bezúhonnosti
8 opatrováním stezek práva; on střeží cestu svého zbožného.
9 Tehdy budeš nabývat pochopení spravedlnosti a práva a poctivosti; každé koleje dobra.
10 Když v tvé srdce bude vstupovat moudrost a poznání se bude stávat libým tvé duši,
11 bude nad tebou bdít rozvaha, obezřetnost tě bude opatrovat
12 k vyprošťování tě od cesty zla, od člověka vyslovujícího zvrácenosti,
13 od těch, již opouštějí stezky upřímnosti k chození cestami tmy,
14 již se radují při páchání zla - ti ve zvrácenostech zla jásají -
15 jejichž stezky jsou pokroucené, takže jsou na všech svých kolejích pokřiveni;
16 k vyprošťování tě od nepatřičné ženy, od cizinky, jež uhlazuje své řeči,
17 od té, jež opouští vůdce svého mládí a Boží smlouvu zapomněla,
18 takže její dům klesá k smrti a její koleje k stínům;
19 kteříkoli k ní vcházejí, nevracejí se, aniž dosahují stezek života;
20 abys mohl chodit cestou dobrých a dbát stezek spravedlivých,
21 neboť zem budou obývat upřímní, a no, bezúhonní v ní budou pozůstávat
22 a zlovolní budou ze země vytínáni a nevěrné z ní budou vyrvávat.