Proverbs 1
1 PŘÍSLOVÍ ŠALOMOUNA, SYNA DÁVIDOVA, KRÁLE ISRÁÉLOVA,
2 k poznání moudrosti a poučování, k dodání pochopení výroků soudnosti,
3 k získání zběhlosti v prozíravosti, spravedlnosti a právu a poctivosti,
4 k do dání opatrnosti prostoduchým, vědomosti a rozvahy mladíku.
5 Bude-li moudrý slyšet, bude přibírat ponaučení, a rozumný bude nabývat schopnosti moudrého vedení života
6 k dodání pochopení přísloví a záhadné řeči, slov moudrých a jejich hádanek.
7 Počátek poznání je úcta k Hospodinu; moudrostí a poučováním pohrdají pošetilci.
8 Slyš, můj synu, poučování svého otce, a nechť nezanedbáváš nauku své matky,
9 neboť to bude věncem přízně tvé hlavě a řetízkem tvému krku.
10 Můj synu, budou-li tě svádět hříšníci, nechť nepřivoluješ,
11 budou-li říkat: Pojď s námi, číhejme na krev, bez obav sliďme po nevinném;
12 jako šeól je budeme moci pohltit živé a celé, jako sestupující v jámu;
13 budeme nacházet všeliký drahocenný zisk, plnit své domy lupem,
14 měl bys vrhnout svůj los mezi nás; my všichni budeme mít jeden váček -
15 můj synu, nechť nechodíš cestou s nimi, zadrž svou nohu před jejich pěšinou,
16 vždyť jejich nohy běží ke zlu, neboť spěchají prolévat krev.
17 Ano, v očích každého okřídlence je nadarmo rozestřena síť;
18 a onino na svou vlastní krev číhají, po svých vlastních duších slídí.
19 Tak ové jsou stezky každého dychtícího po nespravedlivém zisku; ten uchvacuje duši svých majitelů.
20 Moudrost se ozývá na ulici, na prostranstvích vy dává svůj hlas,
21 volá v čele hlučících, pronáší své řeči ve vchodech do bran ve městě:
22 Až dokdy, prostoduší, budete milovat prostoduchost a posměvači si posměch neodpustí a zpozdilci budou nenávidět poznání?
23 Měli byste se obrátit k mému napomínání; hle, chci vám nalít svého ducha a svými slovy vás uvědomit.
24 Protože jsem volala a zpěčovali jste se, vztahovala jsem svou ruku a nebylo věnujícího pozornost,
25 nýbrž jste žádné mé rady nedbali, aniž jste přijali mé napomínání,
26 budu se i já smát při vaší pohromě, vysmívat se při příchodu vašeho postrachu,
27 až váš postrach přijde jako bouře, a ž se jako vichřice bude přicházet vaše pohroma, při příchodu úzkosti a soužení na vás;
28 tehdy mě budou volat, a le nebudu odpovídat, budou mě pilně hledat, a le nebudou mě moci najít,
29 za to, že nenáviděli poznání a nevyvolili si úctu k Hospodinu,
30 nepřivolili k mé radě, opovrhli vším mým napomínáním.
31 I budou jíst z ovoce své cesty a ze svých záměrů se budou sytit,
32 neboť prostoduché zabíjí jejich odvrácení a zpozdilce hubí jejich bezstarostnost,
33 a le mně naslouchající bude bezpečně bydlet a mít klid od strachu ze zla.