1I TOTO JSOU PŘÍSLOVÍ ŠALOMOUNOVA, JEŽ SNESLI MUŽI CHIZKIJJI, KRÁLE JÚDOVA:
2Sláva Boží - skrývat věc; sláva králů - zkoumat věc.
3Nebesa stran výše a zem stran hlubokosti a srdce králů nelze prozkoumat.
4Odnít strusky od stříbra a výsledkem bude zlatníkovi skvost;
5odnít zlovolného tváři krále a jeho trůn se bude upevňovat v spravedlnosti.
6Nechť si před tváří krále neosobuješ čest, aniž se budeš postavovat na místo velikých;
7lépe přece, když ti řekne: vystup sem, než tě ponížit před tváří velmože, jehož tvé oči vidí.
8Nechť se ukvapeně nepouštíš do pře, sice - co budeš činit při jejím ukončení, když tě tvůj bližní bude hanobit?
9Svou při se při se svým bližním, aniž budeš odhalovat tajnosti jiného,
10aby tě slyšící netupil, takže by se tvá zlá pověst ne od vracela.
11Jablka ze zlata s okrasami ze stříbra - slovo vyslovené při vhodných příležitostech;
12kroužkem ze zlata, b a náhrdelníkem ze zlata je moudrý domlouvající pozornému uchu;
13jako chlad sněhu v den žně je důvěryhodný vyslanec pro poslavší ho, neboť občerstvuje duši svých pánů.
14Výpary a vítr, a le lijavce není - toť každý vychloubající se darem lživým.
15Zdlouhavostí k hněvu bývá nadřízený přemluven a vlídný jazyk láme kosti.
16Našel jsi med? Jez, pokud budeš mít dost, abys nebyl přesycen, takže bys jej vyvrhl;
17čiň svou nohu vzácnou stran domu svého bližního, aby nebyl tebou přesycen, takže by tě mohl pojmout v nenávist.
18Kyj a meč a naostřený šíp - toť každý vypovídající proti svému bližnímu lživým svědectvím;
19zkažený zub, podlomená noha - toť důvěra ve věrolomného v den úzkosti;
20svlékající roucho v den mrazu, ocet na louh - toť pěvec s písněmi na mrzuté srdce.
21Je -li nenávidící tě hladov, nakrm ho chlebem, a je -li žízniv, napoj ho vodou,
22neboť ty budeš shrnovat žhavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti bude odplácet.
23Vítr od severu rodí lijavec a neblaze vyhlížející tvář jazyk ve skrytu.
24Lepší je bydlet v koutě na střeše než žena svárlivá a společný dům.
25Studená voda na vyčerpanou duši - toť dobrá zvěst ze země vzdálené;
26zřídlo zakalené a studnice zkažená - toť spravedlivý viklající se před tváří zlovolného.
27Jíst med v množství ch ne ní dobré; a je slávou zkoumání vlastní slávy?
28Město prolomené, kde není zdi - toť každý, při němž není zábrany stran jeho ducha.