Proverbs 25
1 I TOTO JSOU PŘÍSLOVÍ ŠALOMOUNOVA, JEŽ SNESLI MUŽI CHIZKIJJI, KRÁLE JÚDOVA:
2 Sláva Boží - skrývat věc; sláva králů - zkoumat věc.
3 Nebesa stran výše a zem stran hlubokosti a srdce králů nelze prozkoumat.
4 Odnít strusky od stříbra a výsledkem bude zlatníkovi skvost;
5 odnít zlovolného tváři krále a jeho trůn se bude upevňovat v spravedlnosti.
6 Nechť si před tváří krále neosobuješ čest, aniž se budeš postavovat na místo velikých;
7 lépe přece, když ti řekne: vystup sem, než tě ponížit před tváří velmože, jehož tvé oči vidí.
8 Nechť se ukvapeně nepouštíš do pře, sice - co budeš činit při jejím ukončení, když tě tvůj bližní bude hanobit?
9 Svou při se při se svým bližním, aniž budeš odhalovat tajnosti jiného,
10 aby tě slyšící netupil, takže by se tvá zlá pověst ne od vracela.
11 Jablka ze zlata s okrasami ze stříbra - slovo vyslovené při vhodných příležitostech;
12 kroužkem ze zlata, b a náhrdelníkem ze zlata je moudrý domlouvající pozornému uchu;
13 jako chlad sněhu v den žně je důvěryhodný vyslanec pro poslavší ho, neboť občerstvuje duši svých pánů.
14 Výpary a vítr, a le lijavce není - toť každý vychloubající se darem lživým.
15 Zdlouhavostí k hněvu bývá nadřízený přemluven a vlídný jazyk láme kosti.
16 Našel jsi med? Jez, pokud budeš mít dost, abys nebyl přesycen, takže bys jej vyvrhl;
17 čiň svou nohu vzácnou stran domu svého bližního, aby nebyl tebou přesycen, takže by tě mohl pojmout v nenávist.
18 Kyj a meč a naostřený šíp - toť každý vypovídající proti svému bližnímu lživým svědectvím;
19 zkažený zub, podlomená noha - toť důvěra ve věrolomného v den úzkosti;
20 svlékající roucho v den mrazu, ocet na louh - toť pěvec s písněmi na mrzuté srdce.
21 Je -li nenávidící tě hladov, nakrm ho chlebem, a je -li žízniv, napoj ho vodou,
22 neboť ty budeš shrnovat žhavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti bude odplácet.
23 Vítr od severu rodí lijavec a neblaze vyhlížející tvář jazyk ve skrytu.
24 Lepší je bydlet v koutě na střeše než žena svárlivá a společný dům.
25 Studená voda na vyčerpanou duši - toť dobrá zvěst ze země vzdálené;
26 zřídlo zakalené a studnice zkažená - toť spravedlivý viklající se před tváří zlovolného.
27 Jíst med v množství ch ne ní dobré; a je slávou zkoumání vlastní slávy?
28 Město prolomené, kde není zdi - toť každý, při němž není zábrany stran jeho ducha.