1Lepší je suchá skývka a s ní poklid než dům plný obětí s vádou.
2Nad zostuzujícím synem vládnout a vprostřed bratrů dědictví sdílet bude rozumný nevolník.
3Na stříbro je kelímek a na zlato pec, a le srdce přezkušuje Hospodin.
4Pachatel zla věnuje pozornost rtu špatnosti, lhář nastavuje ucho jazyku zhouby.
5Vysmívající se chudému tupí jeho Tvůrce; radující se při pohromě nebude považován za nevinného.
6Děti dětí - koruna starců, a jejich otcové - ozdoba dětí.
7Pro blázna se nehodí ret domýšlivý; čím méně pro velmože ret lživý.
8Kamenem přízně je dar v očích vládnoucích jím, kamkoli se obrací, má úspěch.
9Přikrývající přestoupení usiluje o lásku, a le opakující se stran věci rozlučuje důvěrně spřátelené.
10Hlouběji jde při majícím pochopení důtka než sto ran při zpozdilém.
11Zlý usiluje jen o vzpouru, a le vysílá se proti němu zkázonosný posel.
12Setkání medvědice o mláďata připravené s někým - ano, ne však zpozdilého v jeho pošetilosti.
13Splácející zlem za dobro - nebude zlo ustupovat od jeho domu.
14Začátek sváru dává prorazit vodám, proto před propuknutím vády nechej tak.
15Ospravedlňující zlovolného a za zlovolného prohlašující spravedlivého - oni oba jsou ošklivostí Hospodinu.
16Nač toto - peníze v ruce zpozdilého? Ke koupení moudrosti? Vždyť v něm není rozumu!
17Pravý přítel miluje v každé době a bratr se rodí pro čas úzkost i.
18Člověk mající nedostatek rozumu udeřuje dlaní, plně se zaručuje před tváří svého bližního.
19Milující hádku miluje přestoupení a vyvyšující svůj vchod hledá potření.
20Převrácený srdce m nedochází štěstí, a svým jazykem se sem-tam obracející u padá ve zlo.
21Zplodivší zpozdilého - jemu je k zármutku, aniž se raduje otec blázna.
22Radostné srdce potěšuje k uzdravení, a le zkrušený duch vysušuje kosti.
23Zlovolný ze záňadří bere dar k ohýbání stezek práva.
24Před tváří majícího pochopení je moudrost, a le oči zpozdilého - na konec země.
25Zpozdilý syn - mrzutost svému otci a hořkost své rodičce.
26Také ne ní dobré uložit pokutu spravedlivému, bít velmože za slušnost.
27Mnoho vědoucí zadržuje své řeči, a chladný je duch muže obezřetného.
28I pošetilec, mlče, může být považován za moudrého, zacpávaje své rty, za rozvážného.