1Člověk má své představy mysli, a le odpověď jazyka je od Hospodina.
2Všechny cesty někoho jsou v jeho očích čisté, a le duchy zkoušce podrobuje Hospodin.
3Uval své činy na Hospodina a tvé plány budou mít pevný základ.
4Hospodin vše způsobil k svému účelu, b a i zlovolného ke dni zlému.
5Každý pyšný srdce m je ošklivostí Hospodinu; ruku na ruku - nebude považován za nevinného.
6Laskavostí a věrnost í se činí zadost za nepravost a v úctě k Hospodinu je odstoupení od zla.
7Jsou-li něčí cesty podle zalíbení Hospodinova, smiřuje s ním i jeho nepřátele.
8Lépe málo se spravedlností než mnoho příjmu s bezprávím.
9Srdce člověka vymýšlí svou cestu, a le jeho krok určuje Hospodin.
10Na rtech krále budiž věštba, v soudu se jeho ústa nesmějí dopustit nepoctivosti.
11Mincíř a váhy podle práva jsou od Hospodina, všechna závaží ve váčku jsou jeho dílem.
12Páchání zlovůle budiž ošklivostí králů m, neboť trůn je upevňován spravedlností;
13rty spravedlivé buďtež libostí králů m, a no, nechť miluje vyslovujícího správné věci.
14Královo popuzení - poslové smrti, a le moudrý muž je umí utišit;
15ve světle královy tváře je život a jeho blahovůle je jako oblak pozdního deště.
16O č lepší je nabýt moudrosti než zlato a nabytí soudnosti vyvolení hodno nad stříbro!
17Dráha upřímných - odstoupení od zla; dbající své duše si všímá své cesty.
18Před potřením povýšenost a před zhroucením pozvednutí ducha.
19Lépe je se sužovanými se duchem ponížit než rozdělovat lup s vysokomyslnými.
20Upírající pozornost na slovo dochází štěstí, a důvěřující v Hospodina - ó, jeho blaho!
21Moudrému srdce m se dává název rozvážného a sladkost rtů umocňuje ponaučování.
22Prozíravost - studnice života svým majitelům, a le pošetilcům je kázeň pošetilostí.
23Srdce moudrého dodává rozumnosti jeho ústům a na jeho rtech umocňuje ponaučování.
24Výroky líbezné - plást medu, sladký duši a lék kostem.
25Je cesta, před tváří člověka přímá, a le její posledek - cesty smrti.
26Duše lopotícího se pro něho se lopotí, neboť na něho naléhají jeho ústa.
27Ničemný člověk vykopává zlo a na jeho rtech je jako by sežehující oheň;
28člověk zvrácený rozsévá svár a našeptávač rozlučuje důvěrně spřátelené,
29násilník svádí svého bližního a vede ho na cestu nedobrou,
30mhouří své oči při vymýšlení zvráceností, svírá své rty, dovršuje zlo.
31Šediny na cestě spravedlnosti shledané - koruna slávy.
32Lepší je zdlouhavý k hněvu než hrdina a vládnoucí nad svým duchem než dobyvatel města.
33Los se vrhá v klín, a le veškeré rozhodnutí je od Hospodina.