Proverbs 14
1 Moudrost každé ženy buduje její dům, a le pošetilost jej jejíma rukama vyvrací.
2 Chodící ve své upřímnosti má Hospodina v úctě, a le pokřivený na svých cestách jím pohrdá.
3 V ústech pošetilce je metla pýchy, a le moudré jejich rty ochraňují.
4 Bez skotu jsou jesle prázdné, a le v síle hovězího dobytka je mnoho úrody.
5 Svědek spolehlivý neklame, a le svědek lživý vydechuje nepravdy.
6 Posměvač hledá moudrost a nemá jí, a le rozumnému je poznání snadné.
7 Odejdi zpřed zpozdilého, tam neseznáš rty poznání.
8 Moudrost bystrého je všímat si své cesty, a le pošetilost zpozdilých - klam.
9 Pošetilec se posmívá oběti za provinění, jež mezi upřímnými je libostí.
10 Srdce zná svou hořkost, aniž se kdo cizí může vmísit v jeho radost.
11 Dům zlovolných se bude ničit, a le stan upřímných bude vzkvétat.
12 Je cesta před tváří člověka správná, a le její posledek - cesty smrti.
13 I při smíchu srdce bolívá a posledek radosti bývá zármutek.
14 Odpadlík v srdci bývá nasycen svými cestami, a le dobrý člověk tím, co je nad ním.
15 Prostoduchý věří každému slovu, a le bystrý přihlíží k svým kročejím.
16 Moudrý má bázeň a odstupuje před zlem, a le zpozdilý se vzteká a důvěřuje si.
17 Unáhlený v hněvu se dopouští pošetilosti a člověk úkladný je nenáviděn.
18 Prostoduší dědí pošetilost, ale bystří umějí obsáhnout poznání.
19 Zlí se pokloní před tváří dobrých a zlovolní před branami spravedlivých.
20 Chudý je nenáviděn i od svého přítele, a le milující bohatého jsou mnozí.
21 Pohrdající svým bližním hřeší, a le milostivý k sužovaným - ó, jeho blaho!
22 Zda strůjcové zla nebloudí? A le strůjcové dobra, těm laskavost a věrnost!
23 Každou námahou vzniká užitek, a le řeč rtů - jen k nedostatku.
24 Korunou moudrých je jejich bohatství, pošetilost zpozdilých je pošetilostí.
25 Svědek věrný vyprošťuje duše, a le klam ný vydechuje nepravdy.
26 V úctě k Hospodinu je silná důvěra; tam jeho děti mají útočiště.
27 Úcta k Hospodinu je studnice života k ujití před léčkami smrti.
28 V množství lidu je ozdoba krále, a le úbytek národa - pád knížete.
29 Zdlouhavý k hněvu má velikou obezřetnost, a le unáhlený v duchu vyzdvihuje pošetilost.
30 Srdce zdravé - život každého těla, a le závist - hniloba kostí.
31 Utiskující nuzného tupí jeho Tvůrce, a le ctí ho milostivý k nemajetnému.
32 Zlovolný je svou zlobou přiváděn k pádu, a le spravedlivý má nač spoléhat při své smrti.
33 Moudrost spočívá v srdci majícího porozumění a vprostřed zpozdilých se poznává.
34 Spravedlnost povznáší národ, a le hřích je hanba lidských plemen.
35 Rozumnému služebníku králova blahovůle, a le zostuzující je předmětem jeho rozhněvání.