Proverbs 13
1 Moudrý syn - otcova kázeň, a le posměvač neslyšel důtku.
2 Kdokoli může jíst dobro z ovoce svých úst, a le duše věrolomných násilí.
3 Opatrující svá ústa ochraňuje svou duši; protrhávající své rty - běda mu!
4 Roztoužena je a nic nemá duše lenochova, a le duše pilných se bude mít dobře.
5 Spravedlivý nenávidí lživou řeč, a le zlovolný vzbuzuje hnus a jedná hanebně.
6 Bezúhonného stran jeho cesty opatruje spravedlnost, a le zlovůli k pádu přivádí hřích.
7 Je stavějící se bohatým, jenž nic nemá; je stavějící se strádajícím, jenž má mnoho majetku.
8 Vykoupením žití člověka je jeho bohatství, chudý pak neuslyší důtku.
9 Světlo spravedlivých vesele svítí, a le lampa zlovolných hasne.
10 Jen pýchou se působí hádka, a le při dávajících si poradit je moudrost.
11 Majetek z nepoctivosti se bude zmenšovat, a le hromadící rukou se bude množit.
12 Prodlužované očekávání působí onemocnění srdce, a le splněná tužba je strom života.
13 Pohrdající slovem si ponese důsledky, a le mající příkaz v úctě, ten bude dostávat odplatu.
14 Nauka moudrého je studnice života k ujití před léčkami smrti.
15 Dobrá prozíravost přináší přízeň, a le cesta věrolomných je tvrdá.
16 Každý bystrý jedná s uvážením, a le zpozdilý rozšiřuje pošetilost.
17 Zlovolný posel u padá ve zlo, a le vyslanec spolehlivý je lék.
18 Strádání a hanba pomíjející mu poučování, a le dbající napomínání bude vážen.
19 Uskutečněná tužba je sladká duši, a le odstoupit od zla je zpozdilým ošklivostí.
20 Chodící s moudrými také bude moudřet, a le za přátele mající zpozdilé musí pochodit zle.
21 Hříšníky pronásleduje zlo, a le spravedlivé odměňuje dobro.
22 Dobr otiv ý obdaří dědictvím děti dětí, a le jmění hříšníka se uschovává pro spravedlivé.
23 Mnoho pokrmu dává novina chudých, a le někdo bývá smeten pro bezpráví.
24 Zadržující svůj prut nenávidí svého syna, a le milující ho mu zavčas udílí kázeň.
25 Spravedlivý jídá do své sytosti, a le břicho zlovolných má nedostatek.