Obadiah 1
1 Vidění Óbadjovo: Takto řekl Pán, Hospodin, o Edómovi (uslyšeli jsme zvěst z blízkosti Hospodina, a mezi národy byl poslán vyslanec ): Povstaňte, a no, povstávejme proti němu do boje!
2 Hle, učinil jsem tě malým mezi národy, ty budeš velmi znevážen,
3 nadutost tvého srdce oklamala tebe, přebývajícího v rozsedlinách skalisek (jeho bydlištěm je výsost, on praví ve svém srdci: Kdo mě může stáhnout na zem?).
4 Byť jsi jako orel vysoko zakládal, a no, byť jsi mezi hvězdy položil své hnízdo, mohu tě odtamtud stáhnout, prohlášeno Hospodinem.
5 Přijdou-li k tobě zloději, noční-li loupežníci (jak budeš poškozen!), zda nebudou krást do své sytosti? Přijdou-li k tobě oběrači hroznů, zda nenechávají zbývat paběrky?
6 Jak bude Ésáv odkryt, prohledány budou jeho uschované věci!
7 Až po pomezí tě zaženou, všichni muži tvé smlouvy, oklamou tě, převahu vůči tobě získají muži tvého pokoje, tvého chleba, budou pod tebe klást osidlo. (Není v něm rozumnosti!)
8 Zda nemám v onen den, prohlášeno Hospodinem, a no, odstranit z prostřed Edóma mudrce, a no, z hory Ésávovy rozumnost?
9 I tvoji siláci, Témáne, se zděsí, aby z hory Ésávovy byl každý vytínán - pro vraždění,
10 pro násilnictví na tvém bratru Jákóbovi tě bude pokrývat ostuda a budeš vyťat navždy.
11 V den, kdy jsi stál zpředu, v den, kdy cizáci zajali jeho vojenskou moc, když vešli cizozemci v jeho brány a jali se o Jerúsalém vrhat los, byl jsi i ty jako jeden z nich;
12 a no, kéž bys nebyl hleděl v den svého bratra, v den jeho neštěstí, a kéž by ses nebyl radoval při dětech Júdových v den jejich zhouby, a kéž bys nebyl v den tísně otvíral svá ústa!
13 Kéž bys nebyl vstupoval v bránu mého lidu v den jejich pohromy, kéž bys, i ty, v den jeho pohromy nebyl hleděl v jeho bídu, a kéž bys v den jeho pohromy nebyl sahal v jeho bohatství,
14 a kéž bys nebyl stál na rozcestí k odříznutí jeho unikajících, a kéž bys jeho přeživší v den tísně nebyl vydával!
15 Vždyť den Hospodinův je blízký proti všem národům; tak, jak jsi jednal, bude se jednat s tebou, tvá zásluha se bude vracet na tvou hlavu;
16 ano, tak, jak jste pili na mé svaté hoře, budou ustavičně pít všechny národy, a budou pít a polykat, a budou jako by nebyli.
17 A le na hoře Cijjónu bude únik, ona bude svatá, a dům Jákóbův, ti se budou zmocňovat, čeho se zmocnili oni,
18 i bude dům Jákóbův ohněm a dům Josefův plamenem, a dům Ésávův za slámu, i budou mezi nimi podpalovat a sžírat je, takže dům Ésávův nebude mít přeživšího, neboť promluvil Hospodin.
19 A budou se zmocňovat jihu s horou Ésávovou a nížiny s Pelištím, a budou se zmocňovat pole Efrájimova a pole Šómrónu, a Benjámín Gileádu,
20 a odvedenectvo z této vojenské moci synů Isráélových toho, co mají Kenaaním, až po Carfáth, a odvedenectvo z Jerúsaléma, jež je v Sefarádu, ti se budou zmocňovat měst jihu.
21 A na horu Cijjón budou vystupovat vysvoboditelé k souzení hory Ésávovy, a království bude Hospodinovo.