Numbers 32
1 A dětem Reúvénovým a dětem Gádovým patřil mnohý dobytek, velmi četný; i uviděli zemi Jaezéru a zemi Gileádu, a hle, ten kraj - kraj pro dobytek.
2 I přišli synové Gádovi a synové Reúvénovi a pronesli k Mojžíšovi a k Eleázárovi, knězi, a k náčelníkům shromáždění výrok:
3 Atáróth a Dívón a Jaezér a Nimrá a Chešbón a Eleálé a Sevám a Névó, a Beón,
4 země, již pobil Hospodin před tváří shromáždění Isráélova, to je země pro dobytek, a tvoji nevolníci dobytek mají.
5 A řekli: Našli-li jsme v tvých očích přízeň, nechť je tato země dána v držbu tvým nevolníkům, nemusíš nás vést přes Jordán.
6 A Mojžíš synům Gádovým a synům Reúvénovým řekl: Zda mají vaši bratři vstoupit do boje, zatímco vy budete sedět zde?
7 A proč chcete odradit srdce Isráélových dětí od přejití do země, již jim dal Hospodin?
8 Tak učinili vaši otcové, když jsem je z Kádéš-barnéje vyslal ohledat tu zem;
9 a vystoupili po Nachal-eškól a ohledali tu zem, a le odradili srdce Isráélových dětí, aby ne bylo vstupu do země, již jim dal Hospodin.
10 A v onen den vzplál Hospodinův hněv, i přisáhl výrokem:
11 Budou-li vidět ti muži, již vystoupili z Egypta, od věku dvaceti let a výše, tu půdu, již jsem přísahou slíbil Abráhámovi, Isákovi a Jákóbovi, neboť mě nenásledovali plně,
12 leda Kálév, syn Jefunnéův, Kenizzí, a Jóšua, syn Núnův, neboť ti Hospodina plně následovali!
13 A že proti Isráélovi vzplál Hospodinův hněv, vodil je po čtyřicet let sem tam v pustině, do vymření celého pokolení, jež činilo to, co v očích Hospodinových bylo zlé.
14 Hle tedy - povstali jste místo vašich otců, plémě hříšných lidí, k přikládání ještě na žár hněvu Hospodinova vůči Isráélovi!
15 Vždyť budete-li se od vracet od následování jeho, zanechá jej ještě nadále v pustině, takže všemu tomuto lidu způsobíte vyhubení!
16 I přiblížili se k němu a řekli: Chceme zde zbudovat ovčince pro náš dobytek a města pro naši drobotinu,
17 my sami však chvátajíce půjdeme vyzbrojeni před tváří dětí Isráélových, až než je dovedeme k jejich místu, zatímco naše drobotina bude zůstávat v opevněných městech, mimo tvář obyvatel země.
18 Do našich domů se nebudeme vracet, než si synové Isráélovi přivlastní každý své vlastnictví,
19 neboť s nimi z druhé strany vůči Jordánu a dále vlastnictví mít nebudeme, jestliže nám připadne naše vlastnictví z této strany Jordánu od vzcházení.
20 A Mojžíš k nim řekl: Chcete-li učinit tuto věc, jestliže před tváří Hospodinovou půjdete vyzbrojeni do boje
21 a každý z vás vyzbrojen před tváří Hospodinovou přejde Jordán, než on své nepřátele od své tváře vypudí,
22 a až země bude před tváří Hospodinovou podmaněna, potom se budete vracet, pak budete před Hospodinem a před Isráélem nevinni a tato země se vám před tváří Hospodinovou do stane v držbu.
23 Jestliže však tak nebudete činit, hle, zhřešili jste vůči Hospodinu a uvědomte si svůj hřích, že vás bude umět najít.
24 Zbudujte si města pro svou drobotinu a salaše pro svůj drobný dobytek, a co vyšlo z vašich úst, nechť učiníte.
25 I pronesl i - synové Gádovi a synové Réúvénovi - k Mojžíšovi výrok: Tvoji nevolníci budou činit podle toho, co můj pán rozkazuje:
26 naše drobotina, naše ženy, náš dobytek a všechno naše zvířectvo budou ve městech Gileádu
27 a tvoji nevolníci, každý vyzbrojený k vojsku, budou před tváří Hospodinovou přecházet do boje podle toho, jak můj pán mluví.
28 A Mojžíš o nich rozkázal Eleázárovi, knězi, a Jóšuovi, synu Núnovu, a hlavám otců větví Isráélových dětí,
29 i řekl k nim Mojžíš: Budou-li synové Gádovi a synové Réúvénovi přecházet Jordán s vámi, každý vyzbrojen do boje před tváří Hospodinovou, a země bude před tváří vaší podmaněna, pak jim budete dávat v držbu zem Gileádu,
30 jestliže však s vámi vyzbrojeni přecházet nebudou, pak nabudou držby vprostřed vás v zemi Kenáanu.
31 A synové Gádovi a synové Reúvénovi odpověděli výrokem: Jak Hospodin k tvým nevolníkům promluvil, tak budeme činit -
32 my budeme přecházet vyzbrojeni před tváří Hospodinovou v zem Kenáan a držba našeho vlastnictví z této strany vůči Jordánu bude naše.
33 Mojžíš jim tedy - dětem Gádovým a dětem Reúvénovým a polovině kmene Menaššéa, syna Josefova, - dal království Síchóna, krále Emórího, a království Óga, krále Bášánu, zemi podle jejích měst v jejích hranicích, města té země vůkol.
34 A synové Gádovi vybudovali Dívón a Atáróth a Áróér
35 a Atróth-Šófán a Jaezér a Jagbehu
36 a Béth-Nimru a Béth-Hárán jako opevněná města, i ovčince.
37 A synové Reúvénovi vybudovali Chešbón a Eleálé a Kirjátájim
38 a Névó a Baal-Meón, jichž jména byla změněna, a Šibmu; a jména měst, jež vybudovali, nazvali jinými jmény.
39 A synové Máchíra, syna Menaššéova, se odebrali do Gileádu a dobyli ho a vypudili Emórího, jenž v něm byl;
40 a Mojžíš dal Gileád Máchírovi, synu Menaššéovu, i usídlil se v něm.
41 A Jáír, syn Menaššéův, se odebral a dobyl jejich vsí, i nazval je Chav-vóth-Jáír.
42 A Nóvach se odebral a dobyl Kenáthu a jeho osad, i dal mu název Nóvach podle svého jména.