1A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2Vykonej náležitou pomstu Isráélových dětí ze stránky Midjáním; potom budeš muset být připojen k svému lidu.
3A Mojžíš k lidu promluvil výrokem: Vyzbrojte se, muži z vás, k vojenské službě, a ť táhnou na Midján uskutečnit proti Midjánu pomstu Hospodinovu.
4Po tisíci na větev, po všech větvích Isráélových, musíte vyslat k vojenské službě.
5Byli tedy z tisíců Isráélových vyčleněni, tisíc na větev, dvanáct tisíc vyzbrojených do vojska,
6a Mojžíš je vyslal, tisíc na větev, na vojenskou výpravu, je a Pincháse, syna Eleázára, kněze, na vojenskou výpravu, i svatá náčiní a pozouny k troubení v jeho ruce.
7Vytáhli tedy do pole na Midján podle toho, co Hospodin Mojžíšovi rozkázal, a zabili všechny mužského pohlaví
8a zabili i krále Midjánu, kromě jiných jejich probodených - Évího a Rekema a Cúra a Chúra a Revu, pět králů Midjánu; i Bileáma, syna Beórova, mečem zabili,
9a Isráélovi synové zajali ženy Midjánu a jejich drobotinu a ukořistili všechen jejich dobytek a všechna jejich stáda a všechno jejich bohatství;
10a všechna jejich města v jejich sídlištích a všechna jejich tábořiště vypálili ohněm.
11A všechen lup a všechnu kořist v lidech a v dobytku vzali
12a dopravili k Mojžíšovi a k Eleázárovi, knězi, a ke shromáždění Isráélových dětí - zajatectvo a kořist a lup, do tábora, na stepi Móáva, jež jsou u Jordánu - Jerícha.
13I vyšel jim Mojžíš a Eleázár, kněz, a všichni náčelníci shromáždění vstříc ven vůči táboru,
14a Mojžíš se na vrchní velitele branné moci, vůdce tisíců a vůdce set, již přicházeli z válečné výpravy, rozzlobil,
15i řekl k nim Mojžíš: Což jste všechny ženské nechali naživu?
16Hle - ony se Isráélovým synům, skrze slovo Bileámovo, staly příčinou nevěry proti Hospodinu ve věci Peóra, takže ve shromáždění Hospodinovo dopadla pohroma!
17Nyní tedy: Zabijte vše mužského pohlaví mezi drobotinou a zabijte každou ženu poznavší muže ulehnutím s mužským pohlavím,
18a le všechnu drobotinu mezi ženami, jež ulehnutí s mužským pohlavím nepoznaly, si nechejte naživu.
19A vy se na sedm dní uložte zevně vůči táboru, každý někoho zabivší a každý sáhnuvší na probodeného, musíte se v třetí den a v sedmý den očišťovat, vy i vaše zajatectvo.
20A každé roucho a každý předmět z kůže a každý výrobek z kozí srsti a každou nádobu ze dřeva si musíte očistit.
21A Eleázár, kněz, řekl k mužům z vojska, již vstoupili do boje: Toto je ustanovení zákona, jež Hospodin rozkázal Mojžíšovi:
22Ale zlato a stříbro, mosaz, železo, cín a olovo,
23každou věc, jež může přijít v oheň, musíte protáhnout ohněm a bude očištěna, jen se musí očistit vodou proti poskvrnění, a vše, co v oheň přijít nemůže, musíte protáhnout vodou.
24A v sedmý den musíte oprat svá roucha a budete čisti, a potom budete smět vstoupit do tábora.
25A Hospodin k Mojžíšovi pronesl výrok:
26Zjisti úhrn kořisti - zajatectva, v lidech i v dobytku, ty a Eleázár, kněz, a hlavy otců shromáždění,
27a kořist na poloviny rozdělíš mezi podstoupivší boj, již vyšli na vojenskou výpravu, a mezi celé shromáždění,
28a pro Hospodina musíš vybrat dávku: od bojovníků, již vyšli na vojenskou výpravu, po jednom z pěti set, z lidí a ze skotu a z oslů a z drobného dobytka;
29to budete brát z jejich poloviny a musíš to dát Eleázárovi, knězi, v oběť věnování Hospodinu;
30a z poloviny Isráélových dětí budeš brát jedno vyňaté z padesáti, z lidí a ze skotu a z oslů a z drobného dobytka a ze všeho zvířectva, a dávat je Lévíovcům, majícím na starosti opatrování obydlí Hospodinova.
31I učinil Mojžíš a Eleázár, kněz, podle toho, co Hospodin Mojžíšovi rozkázal.
32A kořist, zůstatek lupu, jejž lid vojska ukořistil, byla: drobného dobytka šest set tisíc a sedmdesát tisíc a pět tisíc,
33a skotu dvaasedmdesát tisíc,
34a oslů jedenašedesát tisíc,
35a lidských duší, z žen, jež nepoznaly ulehnutí s mužským pohlavím, všech duší dvaatřicet tisíc,
36byla tedy polovina, podíl těch již vyšli na vojenskou výpravu, z počtu drobného dobytka tři sta tisíc a třicet tisíc a sedm tisíc a pět set,
37a dávka Hospodinu z drobného dobytka byla šest set pětasedmdesát;
38a skotu šestatřicet tisíc a dávka Hospodinu z nich dvaasedmdesát,
39a oslů třicet tisíc a pět set a dávka Hospodinu z nich jedenašedesát,
40a lidských duší šestnáct tisíc a dávka Hospodinu z nich dvaatřicet duší.
41A dávku dal Mojžíš Eleázárovi, knězi, v oběť věnování Hospodinu podle toho, co Hospodin Mojžíšovi rozkázal.
42A z poloviny pro Isráélovy děti, již Mojžíš oddělil od mužů, již vytáhli do pole, -
43polovina pro shromáždění tedy byla: z drobného dobytka tři sta tisíc a třicet tisíc, sedm tisíc a pět set,
44a skotu šestatřicet tisíc,
45a oslů třicet tisíc a pět set,
46a lidských duší šestnáct tisíc, -
47Mojžíš tedy vzal z poloviny pro Isráélovy děti jedno vyňaté z padesáti, z lidí i z dobytka, a dal je Lévíovcům majícím na starosti opatrování obydlí Hospodinova, podle toho, co Mojžíšovi Hospodin rozkázal.
48A k Mojžíšovi se přiblížili vrchní velitelé, nadřízení tisícům vojska, vůdcové tisíců a vůdcové set,
49a řekli k Mojžíšovi: Tvoji nevolníci zjistili úhrn bojovníků, kteří jsou pod naší správou, a nikdo z nás nechybí;
50chceme tedy Hospodinu předložit obětní dar - každý, čeho došel, předměty ze zlata: náramky a zápěstní kroužky, prsteny, náušnice a náhrdelníky, k učinění zadost za naše duše před tváří Hospodinovou.
51Mojžíš tedy a Eleázár, kněz, od nich to zlato vzal i, samý umělecký předmět,
52i bylo všeho zlata oběti věnování, jež věnovali Hospodinu, šestnáct tisíc sedm set a padesát šeklů, od vůdců tisíců a od vůdců set.
53(Muži vojska ukořistili každý pro sebe.)
54A Mojžíš a Eleázár, kněz, to zlato od vůdců tisíců a set vzal i a vnesli je do stanu setkávání jako připomínku Isráélovým dětem před tváří Hospodinovou.