Bible

1 Běda mi, neboť jsem se octl jako by při sběrech letního ovoce, jako by při paběrcích po vinobraní - není hroznu, má duše touží po jedení raného plodu. 2 Ze země vyhynuli laskaví a mezi lidmi není upřímného, oni všichni číhají na krev, honí, každý svého bratra, se sítí - 3 obě dlaně na zlo k vykonání ho dobře. Kníže žádá a soudce - za odměnu, a kdo je mocný, ten vyslovuje žádost své duše, i překrucují to. 4 Jejich nejlepší je jako pichlavé křoví, upřímný - nad plot z trní; přichází den tvých pozorovatelů, tvého navštívení, nyní bude nastávat jejich zmatený útěk. 5 Nechť nedůvěřujete v bližního, nechť se neubezpečujete v příbuzném, před spočívající v tvé náruči chraň otvírání svých úst, 6 neboť syn znevažuje otce, dcera povstává proti své matce, snacha proti své tchyni, a lidé domu člověka jsou jeho nepřáteli. 7 A le já chci upírat pozornost na Hospodina, doufání obracet k Bohu své záchrany; můj Bůh mě bude slyšet. 8 Nechť se mi neraduješ, má nepřítelkyně, padnu-li, povstanu, sedím-li ve tmě, je mi světlem Hospodin. 9 Ponesu Hospodinovu nevoli, neboť jsem vůči němu zhřešil, až než se on bude přít mou pří a uplatňovat mé právo, vyvádět mě ke světlu; budu na hlížet v jeho spravedlnost. 10 To má nepřítelkyně bude vidět, i bude ji pokrývat ostuda, tu, jež ke mně říkala: Kde je Hospodin, tvůj Bůh? Mé oko na ni bude hledět - nyní bude k rozšlapání jako bahno ulic. 11 Den budování tvých zdí! Onoho dne se bude uvolňovat omezení; 12 onoho dne se až k tobě bude přicházet od Aššúru a měst Egypta a od Egypta a ž po Řeku, a od moře po moře a od pohoří po pohoří. 13 A le země se bude stávat spouští, stran svých obyvatel, za ovoce jejich skutků. 14 Pas svou holí svůj lid, stádo tvého vlastnictví, pobývající o samotě v les e, vprostřed Karmelu; nechť spásají Bášán a Gileád jako v dávné dni! 15 Jako v dni tvého vycházení ze země Egypta mu budu ukazovat divy; 16 budou je vidět národy a budou zostuzovány za všechno své hrdinství; budou klást ruku na ústa, jejich uši budou ohlušovány, 17 budou lízat prach jako had, jako plouživci země budou s chvěním vylézat ze svých úkrytů; půjdou ohromeni k Hospodinu, našemu Bohu, a no, budou před tebou mít úctu. 18 Kdo je BOHEM podobným tobě, odpouštějícím nepravost a přecházejícím mimo přestoupení zbytku svého vlastnictví, jenž ne stále podržuje svůj hněv, neboť oblibuje laskavost? 19 Bude se opět slitovávat nad námi, zmocňovat se našich nepravostí a všechny jejich hříchy vrhat v hloubky moře; 20 budeš prokazovat věrnost Jákóbovi, laskavost Abráhámovi, jak jsi od dní pradávna přisáhl našim otcům.