1Nuže, slyšte, co praví Hospodin: Vstaň, při se před horami a nechť pahrbky slyší tvůj hlas;
2slyšte, hory, při Hospodinovu, a no, vy pevně stojící, základy země, že Hospodin má při se svým lidem, a no, s lidem Isráélovým se soudí.
3Můj lide, co jsem ti učinil a čím jsem tě pohněval? Vypovídej proti mně!
4Vždyť jsem tě vyvedl ze země Egypta, a no, z domu nevolníků jsem tě vykoupil a poslal jsem před tvou tváří Mojžíše, Áróna a Marii;
5můj lide, nuže, vzpomeň si, co za úmysl pojal Balák, král Móáva, a čím mu odpověděl Bileám, syn Beórův, abys, od Šittím až po Gilgál, poznal spravedlivé činy Hospodinovy.
6S čím mám předstoupit před Hospodina, uklánět se Bohu výsosti? Zda mám před něho předstoupit s vzestupnými obětmi, s telaty ročními?
7Zda bude Hospodin mít zálibu v tisících beranů, v desetitisících potoků oleje? Zda mám za své přestoupení dát svého prvorozeného, plod svého těla za hřích své duše? -
8Oznámil ti, člověče, co je dobré - a no, co Hospodin od tebe vyhledává, než uskutečňování práva a milování laskavosti a pokoru, chození s tvým Bohem?
9K městu volá hlas Hospodinův, a rozumnost má v úctě tvé jméno - slyšte prut a toho, kdo jej obstaral!
10Zda ještě jsou v domě zlovolného poklady zlovůle a prokletá éfá úbytí?
11Zda bych mohl být čist s vahami zlovůle a s váčkem klamných závaží?
12Při čemž jsou jeho boháči plni násilí a jeho obyvatelé mluví lež a jejich jazyk je lstí v jejich ústech,
13takže i já tě úderem nemoci zasáhnu a poplením stran tvých hříchů.
14Ty budeš jíst, a le nebudeš se moci nasytit, takže ve svém nitru budeš mít hlad, a budeš odnášet, a le nebudeš moci zabezpečit, a co zabezpečovat budeš, budu vy dávat meči.
15Ty budeš sít, a le nebudeš žnout; ty budeš šlapat olivy, ale nebudeš se natírat olejem, i mošt, a le nebudeš pít vína;
16vždyť se zachovávají ustanovení Omrího a všechny skutky domu Acheávova a chodíte v jejich úradách, abych tě musel učinit hrůzou a tvé obyvatele sykotem, i ponesete potupu mého lidu.