1I řekl jsem: Slyšte, prosím, hlavy Jákóbovy a vůdcové domu Isráélova: Zda ne ní pro vás znát právo,
2vy nenávidící dobro a milující zlo, strhující z nich jejich kůži a z jejich kostí jejich maso,
3a no, ti, kteří jedí maso mého lidu a jejich kůži z nich stahují, a jejich kosti lámou a rozkouskovávají tak, jako v hrnec a jako maso vprostřed kotle.
4Potom budou křičet k Hospodinu, a le nebude jim odpovídat, nýbrž před nimi bude v onen čas zakrývat svou tvář podle toho, jak svými skutky páchali zlo.
5Takto řekl Hospodin stran proroků, již můj lid nechávají bloudit, již, koušou-li svými zuby, volají: Pokoj; a kdo jim k jejich ústům nic nedává, pak proti němu prohlašují válku.
6Proto budete mít noc bez vidění a budete mít tmu bez věštění; a nad proroky zajde slunce a den se nad nimi zatmí;
7i budou vidoucí zostuzeni a věštci se začervenají, a oni všichni si zahalí knír, neboť nebude Boží odpovědi.
8Avšak já jsem pln síly skrze Ducha Hospodinova, a práva a hrdinství k oznámení Jákóbovi jeho přestoupení, a no, Isráélovi jeho hříchu.
9Slyšte, prosím, toto, hlavy domu Jákóbova a vůdcové domu Isráélova, již si ošklivíte právo (a no, oni křiví vše přímé ),
10buduj íc e Cijjón krví a Jerúsalém bezprávím.
11Jeho hlavy soudí za úplatky a jeho kněží vyučují za odměnu a jeho proroci věští za peníze, a le spoléhají na Hospodina s výrokem: Zda ne ní Hospodin vprostřed nás? Nemůže na nás přijít nic zlého.
12Proto bude vaší příčinou Cijjón orán jako pole a Jerúsalém bude zříceninami, a hora domu bude za výšiny lesa.