1A když z té hory sestoupil, vydaly se za ním početné davy;
2a hle, přistoupil jeden malomocný, klaněl se mu a pravil: Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.
3I vztáhl ruku, sáhl na něho a pravil: Chci, buď očištěn. A hned byl od svého malomocenství očištěn;
4a Ježíš mu praví: Hleď, bys to nikomu neříkal, ale jdi, ukaž se knězi a přines dar, jejž nařídil Mojžíš - na svědectví jim.
5A když vstoupil do Kafarnaúmu, přistoupil k němu jeden setník, jenž ho snažně prosil
6a pravil: Pane, můj sluha leží v domě ochrnut v hrozném utrpení.
7A Ježíš mu praví: Přijdu já a uzdravím ho.
8A ten setník mu děl v odpověď: Pane, nejsem způsobilý, abys vstoupil pod můj krov, nýbrž pověz jen slovo a můj sluha bude vyléčen.
9Vždyť i já jsem člověk pod pravomocí a mám pod sebou vojáky, i pravím tomuto: Odeber se, a ubírá se; a dalšímu: Pojď, a přichází; a svému nevolníku: Vykonej toto, a koná.
10A Ježíš, uslyšev to, se podivil a řekl těm, kteří šli za ním: Věru, pravím vám: Ani v Israélovi jsem nenašel tak veliké víry.
11Pravím vám však, že mnozí od východu a západu přijdou a ulehnou s Abrahamem a Isákem a Jakóbem v království nebes ke stolu,
12ale synové království budou vyhnáni do zevnější tmy; tam bude pláč a zatínání zubů.
13A tomu setníkovi Ježíš řekl: Jdi a nechť se ti stane, jak jsi uvěřil. A ten jeho sluha byl v oné hodině vyléčen.
14A když Ježíš přišel do domu Petrova, uviděl jeho tchyni, jak leží a má horečku.
15I sáhl na její ruku a horečka ji opustila, i vstala a obsluhovala ho.
16A když nastal večer, přivedli mu mnoho ovládaných démony, i vyhnal ty duchy slovem a uzdravil všechny, kdo se měli zle,
17aby tak bylo splněno to, co bylo řečeno skrze Isaiáše, proroka, jenž praví: On sám přijal naše slabosti a vzal na sebe choroby.
18A Ježíš, vida okolo sebe početné davy, poručil odplout na druhý břeh.
19I přistoupil jeden písmař a řekl mu: Učiteli, půjdu za tebou, kamkoli odcházíš.
20A Ježíš mu praví: Lišky mají doupata a ptáci nebe hřadoviště, Syn člověka však nemá, kde by pokládal hlavu.
21Jiný z jeho učedníků mu však řekl: Pane, povol mi nejprve odejít a pohřbít svého otce.
22Ježíš mu však řekl: Pojď za mnou a pohřbívat své mrtvé nechej mrtvým.
23I nastoupil do lodi a jeho učedníci se dali za ním.
24A hle, na moři nastalo veliké rozbouření, takže loď byla zaplavována vlnami; on však spal.
25A učedníci přistoupili a vzbudili ho, říkajíce: Pane, pomoz, hyneme!
26I praví jim: Co jste ustrašeni, malověrní? Tu vstal a okřikl větry a moře, i nastalo veliké uklidnění,
27ti lidé však byli jati údivem a říkali: Co je toto za člověka, že jsou ho poslušny i větry i moře?
28A když připlul na druhý břeh, do kraje Gergesanů, potkali se s ním dva ovládaní démony, vycházející z hrobek, náramně nebezpeční, takže onou cestou nebyl nikdo schopen přecházet.
29A hle, dali se do křiku a říkali: Co je ti do nás, Boží Synu? Přišel jsi sem předčasně nás mučit?
30I bylo daleko od nich stádo mnoha vepřů, jež se páslo,
31a ti démonové ho snažně prosili, říkajíce: Vyháníš-li nás, odešli nás do toho stáda vepřů.
32I řekl jim: Jděte. A oni vyšli a odešli do toho stáda vepřů, a hle, celé stádo [vepřů] se zřítilo po srázném svahu do moře, i uhynuli ve vodách.
33Ti však, kdo je pásli, prchli, a odešedše do města, vše ohlásili, i ty věci o těch, kteří bývali ovládáni démony.
34A hle, celé město vyšlo Ježíšovi v ústrety, a když ho uviděli, jali se ho snažně prosit, tak, aby od jejich hranic přešel jinam.