1Uzřev však ty davy, vystoupil na horu, a když usedl, přistoupili k němu jeho učedníci.
2A otevřev svá ústa, vyučoval je a pravil:
3Blaženi chudí v duchu, protože těch je království nebes.
4Blaženi ti, kteří hořekují, protože ti budou potěšeni.
5Blaženi tiší, protože ti zdědí zemi.
6Blaženi ti, kteří hladovějí a žízní po spravedlnosti, protože ti budou nasyceni.
7Blaženi soucitní, protože těm se dostane soucitu.
8Blaženi čistí v srdci, protože ti uvidí Boha.
9Blaženi působci pokoje, protože ti budou nazváni Božími syny.
10Blaženi uštvaní pro spravedlnost, protože těch je království nebes.
11Blaženi jste, kdykoli by vás hanobili a pronásledovali a lživě o vás říkali veškeré zlo - pro mne.
12Radujte se a jásejte, protože vaše odměna je veliká v nebesích; vždyť tak pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.
13Sůl země jste vy; bude-li však sůl zbavena své chuti, čím se osolí? K ničemu již nemůže sloužit, leč k tomu, by byla vyhozena ven a zašlapávána od lidí.
14Světlo světa jste vy; město ležící na vrchu hory se nemůže skrýt,
15aniž zapalují lampu a postavují ji pod modius, nýbrž na svícen, i svítí všem, kteří jsou v domě.
16Tak nechť se rozsvítí vaše světlo před lidmi, ať uvidí vaše dobré činy a oslavují vašeho Otce, jenž je v nebesích.
17Nedomnívejte se, že jsem přišel zákon a proroky zbavit závaznosti; nepřišel jsem závaznosti zbavit, nýbrž vyplnit.
18Věru, pravímť vám: Než pomine nebe i země, nikterak nepomine jediné IÓTA nebo jediná tečka ze zákona, než se stanou všechny věci.
19Kdokoli tedy jeden z těchto nejmenších příkazů uzná za nezávazný a tak bude vyučovat lidi, bude v království nebes nazýván nejmenším, kdokoli však je bude vykonávat a jim vyučovat, ten bude v království nebes nazýván velikým.
20Ano, pravím vám, že nepředčí-li vaše spravedlnost spravedlnost písmařů a farizeů, nikterak do království nebes nevstoupíte.
21Slýchali jste, že starým se říkalo: Nebudeš vraždit, kdokoli však zavraždí, bude podléhat soudu.
22Já však vám pravím, že soudu bude podléhat každý, kdo se na svého bratra zbytečně hněvá; kdokoli však svému bratru řekne: RAKA, bude podléhat radě, kdokoli však řekne: pošetilče, bude podléhat trestu ohnivého pekla.
23Budeš-li tedy přinášet svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr proti tobě něco má,
24nechej svůj dar tam před oltářem a nejprve jdi, srovnej se se svým bratrem, a potom přijď a přinášej svůj dar.
25Spřátel se se svým protivníkem rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě protivník někdy neodevzdal soudci a soudce a by tě ne odevzdal zřízenci a a bys ne byl uvržen do vězení.
26Věru, pravím ti: Nikterak odtamtud nevyjdeš, dokud neodvedeš poslední kodrant.
27Slýchali jste, že se říkalo: Nebudeš cizoložit.
28Já však vám pravím, že každý, kdo na ženu hledí tak, že po ní zatouží, se s ní ve svém srdci již cizoložství dopustil.
29Je-li ti však léčkou tvé pravé oko, vyrvi je a zahoď od sebe, neboť je ti prospěšné, aby za své vzal jeden z tvých údů a ne a by bylo tvé celé tělo zahozeno do pekla;
30a je-li ti léčkou tvá pravá ruka, vytni ji a zahoď od sebe, neboť je ti prospěšné, aby za své vzal jeden z tvých údů a ne a by bylo tvé celé tělo zahozeno do pekla.
31Říkalo se také: Kdokoli propustí svou ženu, nechť jí dá rozvod ný list.
32Já však vám pravím, že kdokoli propustí svou ženu, leč by příčinou bylo smilstvo, dohání ji k cizoložství, a kdokoli se s propuštěnou ožení, cizoloží.
33Dále jste slýchali, že starým se říkalo: Nebudeš křivě přísahat, nýbrž odvedeš PÁNU, co jsi přísahami slíbil.
34Já však vám pravím, byste nepřísahali vůbec - ani při nebi, protože to je Boží trůn;
35ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou; ani na Jerúsalém, protože to je město velikého Krále.
36Aniž přísahej při své hlavě, protože nemůžeš jediný vlas učinit bílým nebo černým,
37nýbrž vaše slovo nechť je: Ano, ano - ne, ne; co však je více než tato slova, je ze zlého.
38Slýchali jste, že se říkalo: Oko za oko a zub za zub.
39Já však vám pravím, byste se nestavěli proti zlu, nýbrž kdokoli ti dá políček na tvé pravé líce, obrať k němu i druhé,
40a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvou tuniku, nechej mu i přehoz,
41a kdokoli tě bude nutit, bys šel jednu míli, jdi s ním dvě.
42Tomu, kdo tě prosí, dávej, a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej.
43Slýchali jste že se říkalo: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko a nenávidět svého nepřítele.
44Já však vám pravím: Milujte své nepřátele [žehnejte těm, kteří vám zlořečí, pěkně se chovejte k těm, kteří vás nenávidí] a modlete se za ty, kteří [vám utrhají a] vás pronásledují,
45abyste se tak stali syny vašeho Otce, jenž je v nebesích, protože on svému slunci dává vzcházet na zlé i dobré a déšť sesílá na spravedlivé i nespravedlivé.
46Ano, budete-li milovat ty, kteří milují vás, jakou máte odměnu? Nečiní totéž i dávkoví výběrčí?
47A budete-li pozdravovat jen své bratry, co zvláštního činíte? Nečiní totéž i ti z národů?
48Vy tedy buďte dokonalí právě tak jako je dokonalý váš nebeský Otec.