1A když Ježíš dokončil udílení rozkazů svým dvanácti učedníkům, stalo se, že odtamtud přešel jinam vyučovat a kázat v jejich městech.
2Jan však, uslyšev ve věznici o KRISTOVÝCH činech, mu skrze své učedníky
3vzkázal: Jsi ty ten, jenž přichází, či máme čekat na jiného?
4A Ježíš jim v odpověď řekl: Odeberte se a ohlaste Janovi, co slyšíte a vidíte:
5Slepci prohlédají a chromí chodí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší a mrtví se křísí a chudým se hlásá blahá zvěst;
6a blažen je, kdokoli se pro mne neurazí.
7Když se však oni ubírali, počal Ježíš davům o Janovi říkat: Co jste si vyšli do pustiny prohlédnout? Třtinu větrem zmítanou?
8Nýbrž co jste vyšli uvidět? Člověka ustrojeného v jemné šatstvo? Hle, ti, kdo nosí jemné věci, jsou v domech králů.
9Nýbrž co jste vyšli uvidět? Proroka? Ba, pravím vám, a více než proroka!
10Toto je ten, o němž je psáno: Hle, já před tvou tváří vysílám svého posla, jenž před tebou upraví tvou cestu.
11Věru, pravím vám: Mezi zrozenými z žen nepovstal větší než Jan, křtitel, nej menší v království nebes však je větší než on.
12Ode dní Jana, křtitele, až do nynějška se však království nebes dobývá náporem a uchvacují je ti, kdo náporu užívají.
13Všichni proroci, i zákon, přece prorokovali až po Jana,
14a chcete-li to přijmout, on je Eliáš, jenž má přicházet.
15Kdo má uši k slyšení, slyš.
16Ke komu však připodobním toto pokolení? Je podobno malým dítkám, sedícím na tržištích, jež, volajíce na své kamarády,
17říkají: Zapískali jsme vám a nedali jste se do tance, žalozpěv jsme vám zanotovali a nedali jste se do bědování.
18Přišelť Jan, křtitel, jenž ani nejedl ani nepil a říkají: Má démona.
19Přišel Syn člověka, jenž jí a pije, a říkají: Hle, člověk, jenž je žrout a pijan vína, přítel dávkových výběrčích a hříšníků - a moudrost byla ospravedlněna od svých dětí.
20Tu počal vyčítat městům, v nichž se událo nejvíce jeho mocných činů, že se nedala na pokání:
21Běda ti, Chorazine, běda ti, Béthsaido, protože kdyby se byly v Tyru a Sidónu udály ty mocné činy, jež se udály ve vás, byli by se dávno v pytlovině a popelu dali na pokání.
22Nicméně vám pravím: V den soudu bude Tyru a Sidónu snesitelněji než vám.
23A ty, Kafarnaúme, jenž jsi byl vyvýšen až do nebe, budeš sražen až do hádu, protože kdyby se byly v Sodomě udály ty mocné činy, jež se udály v tobě, byla by zůstala až do dneška.
24Nicméně vám pravím, že v den soudu bude zemi Sodomy snesitelněji než tobě.
25V oné době řekl Ježíš v odpověď: Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci ukryl před moudrými a chápavými a odhalil je nedospělým.
26Ano, Otče, protože tak se stalo blahou libostí v tvých očích.
27Od mého Otce mi byly odevzdány všechny věci a nikdo plně nezná Syna, leč Otec, a nikdo plně nezná Otce, leč Syn, a komu by Syn byl ochoten ho odhalit.
28Všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi náklady, pojďte ke mně a já vám dám oddech;
29vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, protože jsem tichý a pokorný v srdci, a najdete oddech svým duším,
30neboť mé jho je pohodlné a můj náklad lehký.