Mark 7
1 I scházejí se k němu farizeové a někteří z písmařů, přišedší z Jerúsaléma,
2 a vidouce některé z jeho učedníků jíst chléb obyčejnýma, to jest neumytýma, rukama,
3 (farizeové totiž, a všichni Židé, nejedí, dokud si důkladně neumyjí ruce, držíce se toho, co se dochovalo od starých,
4 a když přijdou z tržiště, nejedí, dokud se nenamočí, a je mnoho dalších věcí, jež přijali, by se jich drželi, namáčení pohárů a hrnců a mosazného náčiní a loží,)
5 potom se ho ti farizeové a ti písmaři dotazují: Proč tvoji učedníci nechodí podle toho, co se dochovalo od starých, nýbrž jedí chléb obyčejnýma rukama?
6 On však jim v odpověď řekl: Pěkně o vás, pokrytcích, prorokoval Isaiáš, jak je psáno: Tento lid mě ctí rty, jejich srdce je však ode mne daleko vzdáleno;
7 ale marně mě uctívají, jako naukám vyučujíce příkazům lidí.
8 [Ano,] opustili jste Boží přikázání a držíte se toho, co bylo k dodržování vydáno od lidí, - namáčení hrnců a pohárů, a konáte mnoho dalších takových podobných věcí.
9 A pravil jim: Pěkně rušíte Boží přikázání, abyste mohli dodržet to, co bylo od vás k dodržování vydáno.
10 Mojžíš přece řekl: Cti svého otce a svou matku; a: Kdo o otci nebo matce mluví zle, nechť smrtí skoná.
11 Vy však pravíte: Řekne-li člověk svému otci nebo své matce: Čímkoli by ti ode mne bylo pomoženo, je korbanem, to jest darem …
12 a již mu nedopouštíte pro svého otce nebo svou matku něco vykonat,
13 zbavujíce Boží slovo platnosti svou tradiční naukou, již jste vydali; a takových podobných věcí konáte mnoho.
14 A opět si přivolav dav, pravil jim: Naslouchejte mi všichni a chápejte:
15 Není nic, co z oblasti vně člověka do něho vchází, aby ho to mohlo znečistit, nýbrž ty věci, jež z něho vycházejí, to jsou ty, jež člověka znečišťují.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když od davu vstoupil do domu, dotazovali se ho stran toho přirovnání jeho učedníci.
18 I praví jim: To jste i vy nechápaví? Neuvědomujete si, že nic co je zevnější a vchází do člověka, ho nemůže znečistit,
19 protože to nevchází do jeho srdce, nýbrž do jeho břicha a vychází do záchodu, a to všechny pokrmy očišťuje?
20 A pravil: Člověka znečišťuje to, co z něho vychází,
21 neboť zevnitř, ze srdce lidí, vycházejí špatné myšlenky, cizoložství, smilstva, vraždy,
22 krádeže, hrabivost, zloby, lest, bezuzdnost, zlé oko, urážlivé mluvení, pýcha, nerozum.
23 Tato všechna zla vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.
24 A vstal a odešel odtamtud do pohraničí Tyru a Sidónu, a vstoupiv do jednoho domu, přál si, by o tom nikdo nezvěděl, a nepodařilo se mu utajit se,
25 nýbrž o něm ihned uslyšela jedna žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha, i přišla a padla před ním k jeho nohám,
26 (a ta žena byla Řekyně, rodem Syrofoiničanka,) a žádala ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.
27 [Ježíš] jí však řekl: Nechej děti, by byly nasyceny nejprve, není přece správné chléb dětí vzít a hodit štěňatům.
28 Ona však odpověděla a praví mu: Ba ano, Pane, vždyť i štěňata pod stolem žerou z drobtů děťátek.
29 I řekl jí: Pro toto slovo jdi, ten démon z tvé dcery vyšel.
30 A odešedši do svého domu, shledala, že ten démon vyšel a že její dcera leží na loži.
31 A vyšed opět z území Tyru a Sidónu, přišel středem území Dekapole k moři Galilejskému.
32 I přivádějí mu jednoho hluchého, jenž obtížně mluvil, a snažně ho prosí, aby na něho položil ruku.
33 I vzal si ho zvlášť stranou od davu, strčil své prsty do jeho uší a plivnuv sáhl na jeho jazyk;
34 a vzhlédnuv do nebe, vzdychl a praví mu: EFFATHA, to jest: Buď rozevřen.
35 A hned byly jeho uši rozevřeny a vazba jeho jazyka uvolněna, i mluvil správně.
36 A napomenul je důtklivě, aby to nikomu neříkali; čím důtklivěji však je on napomínal, tím ještě více to oni rozhlašovali
37 a upadali v přenesmírné ohromení, říkajíce: Dobře zařídil všechny věci - působí, by i hluší slyšeli i nemluvící mluvili.