Luke 6
1 I stalo se v druho-první sobotu, že on procházel osetými poli a jeho učedníci trhali klasy a jedli, mnouce je rukama.
2 Někteří z farizeů jim však řekli: Proč činíte, co není dovoleno činit v sobotu?
3 A Ježíš k nim v odpověď řekl: Nečetli jste ani toto, co učinil David, když vyhladověl, on i ti s ním?
4 Jak vstoupil do Božího domu a vzal chleby k předkládání a pojedl a dal i těm, kteří byli s ním, chleby, jichž není dovoleno pojídat, leč jedině kněžím?
5 A pravil jim: Syn člověka je Pánem i soboty.
6 A v jinou sobotu se také stalo, že on vstoupil do synagogy a vyučoval. I byl tam jeden člověk a jeho pravá ruka byla odumřelá.
7 A písmaři a farizeové dávali bedlivý pozor, zda bude v sobotu uzdravovat, aby našli, proč ho žalovat.
8 On však jejich myšlenky znal a tomu člověku, jenž měl ruku odumřelou, řekl: Zvedej se a postav se doprostřed. I povstal a stanul.
9 Ježíš k nim tedy řekl: Otáži se vás, zda je dovoleno v sobotu konat dobro či konat zlo, zachránit žití či zahubit?
10 A rozhlédnuv se po nich všech, řekl mu: Vztáhni tu svou ruku. A on [tak] učinil a jeho ruka mu byla navrácena v pořádku, jako ta druhá.
11 Oni však byli naplněni šílenstvím a rozmlouvali mezi sebou, co by Ježíšovi měli učinit.
12 A v těch dnech se stalo, že vyšel na horu a trávil celou noc v modlitbě k Bohu.
13 A když nastal den, zavolal na své učedníky, a vyvoliv si z nich dvanáct, jež pojmenoval i apoštoly, -
14 Šimona, jehož i pojmenoval Petrem, a Ondřeje, jeho bratra, [a] Jakuba a Jana, [a] Filipa a Bartoloměje,
15 [a] Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova a Šimona, jenž se nazýval Horlivec,
16 [a] Júdu, bratra Jakubova, a Júdu Iskariótu, jenž se i stal zrádcem, -
17 a sestoupiv s nimi, stanul na jednom místě na rovině, i dav jeho učedníků a početný zástup lidu z celého Júdska a Jerúsaléma a pomoří Tyru a Sidónu; ti si ho přišli poslechnout a dát se vyléčit od svých chorob.
18 A ti, kdo byli obtěžováni od nečistých duchů, byli uzdravováni,
19 a všechen dav se snažil na něho si sahat, protože od něho vycházela moc a léčila všechny.
20 A on, pozvednuv své oči na své učedníky, pravil: Blažení jste vy chudí, protože Boží království je vaše.
21 Blažení jste vy, kteří nyní hladovíte, protože budete nakrmeni. Blažení jste vy, kteří nyní pláčete, protože se budete smát.
22 Blažení jste, kdykoli by vás lidé nenáviděli a kdykoli by vás vylučovali a hanobili a vaše jméno zavrhovali jako zlé, pro Syna člověka.
23 V onen den se zaradujte a poskočte, neboť hle, vaše odměna je veliká v nebi; vždyť podle tohoto se jejich otcové chovali k prorokům.
24 Avšak běda vám boháčům, protože svou útěchu máte.
25 Běda vám, kteří jste zasyceni, protože budete hladovět. Běda vám, kteří se nyní smějete, protože budete hořekovat a plakat.
26 Běda, kdykoli by o vás všichni lidé pěkně mluvili; vždyť podle tohoto se jejich otcové chovali k nepravým prorokům.
27 Ale vám, kteří slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele, pěkně se chovejte k těm, kteří vás nenávidí,
28 žehnejte těm, kteří vám zlořečí, modlete se za ty, kteří vám utrhají.
29 Tomu, kdo tě bije na líce, nastavuj i druhé, a tomu, kdo ti bere přehoz, neodepři an i tuniku.
30 Každému, kdo tě žádá, dávej, a od toho, kdo ti bere tvé věci, nežádej zpět.
31 A podle toho, jak si přejete, aby se lidé chovali k vám, podobně se chovejte i vy k nim.
32 A budete-li milovat ty, kteří milují vás, jaký vám patří vděk? Vždyť i hříšníci milují ty, kteří je milují.
33 A budete-li působit dobro těm, kteří působí dobro vám, jaký vám patří vděk? Vždyť totéž konají i hříšníci.
34 A budete-li půjčovat těm, od nichž doufáte, že dostanete zpět, jaký vám patří vděk? [Vždyť ] i hříšníci půjčují hříšníkům, aby zpět dostali zase tolik.
35 Avšak milujte své nepřátele a působte dobro a půjčujte, v nic zpět nedoufajíce, a vaše odměna bude veliká a budete syny Nejvyššího, protože k nevděčným a zlým je vlídný on.
36 Buďte tedy útrpní podle toho, jak je útrpný i váš Otec;
37 a nesuďte a nikterak nebudete souzeni, neodsuzujte a nikterak nebudete odsouzeni, zprošťujte a budete zproštěni,
38 dávejte a bude vám dáno - řádnou míru, natlačenou a natřesenou a navršenou, dají do vašeho záňadří, neboť touž měrou, jakou měříte, bude oplátkou naměřeno vám.
39 A řekl jim i přirovnání: Což snad může slepec vodit slepce? Nepadnou oba do jámy?
40 Žák není nad svého učitele, každý plně vyškolený však bude jako jeho učitel.
41 Co však hledíš na třísku, jež je v oku tvého bratra, a trámu, jenž je v tvém vlastním oku, si nevšímáš?
42 Anebo jak můžeš svému bratru říkat: Bratře, dovol, vyjmu třísku, jež je v tvém oku - sám nevida trám, jenž je v tvém oku? Pokrytče, vyjmi nejprve trám ze svého oka a potom nabudeš zřetelného vidění, abys mohl vyjmout třísku, jež je v oku tvého bratra.
43 Není přece hodnotného stromu rodícího bezcenné ovoce, ani bezcenného stromu rodícího hodnotné ovoce;
44 ano, každý strom se poznává podle svého vlastního ovoce. Lidé přece nesbírají fíky z trní, aniž česají hrozen z ostružiníku.
45 Dobrý člověk dává z dobrého pokladu srdce najevo dobro a zlý člověk dává ze zlého pokladu srdce najevo zlo, neboť jeho ústa mluví z toho, čím srdce přetéká.
46 A co na mne voláte Pane, Pane, a nekonáte ty věci, jež říkám?
47 Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá mým slovům a vykonává je - naznačím vám, komu je podoben.
48 Je podoben člověku budujícímu dům, jenž kopal a dostal se hluboko, i položil základ na skálu. Když však nastala povodeň, obořila se na onen dům řeka a nedokázala jej zviklat, neboť byl založen na skále.
49 A kdo uslyšel a nevykonával, je podoben člověku zbudovavšímu dům na zem bez základu; na ten se obořila řeka, i sesypal se ihned a zhroucení onoho domu bylo veliké.