1A veškeré množství jich povstalo a zavedli ho k Pilátovi.
2I počali ho obžalovávat a říkat: Shledali jsme, že tento převrací náš národ a brání dávat císaři daně a říká, že on je Kristus, Král.
3A Pilát se ho otázal, pravě: Ty jsi ten Král Židů? A on mu v odpověď děl: Ty pravíš.
4A Pilát řekl k velekněžím a davům: Na tomto člověku neshledávám žádné viny.
5Oni však dotírali, říkajíce: Pobuřuje lid, vyučuje po celém Júdsku, počav od Galileje, až sem.
6Pilát se však, uslyšev o Galilei, otázal, zda ten člověk je Galilejec,
7a když se dověděl, že je z oblasti pravomoci Héródovy, postoupil ho Héródovi; ten byl v těch dnech sám také v Jerúsalémě.
8A když Héródés Ježíše uviděl, velmi se zaradoval, neboť si ho již delší čas uvidět přál, protože o něm mnoho slyšel, a doufal uvidět, jak se od něho bude dít nějaké znamení.
9I dotazoval se ho značně mnoha slovy, on mu však nic neodpovídal;
10a velekněží a písmaři tam stáli a horlivě ho obžalovávali.
11A Héródés se svou družinou si ho znevážil a ztropil si z něho posměch; oblékl ho ve skvělý úbor a poslal ho Pilátovi zpět.
12A Pilát a Héródés se v týž den stali navzájem přáteli; předtím totiž vůči sobě trvali v nepřátelství.
13I svolal si Pilát velekněží a hodnostáře a lid a
14řekl k nim: Tohoto člověka jste mi přivedli, jako by sváděl lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřil, i neshledal jsem na tomto člověku žádné viny stran těch věcí, pro něž proti němu podáváte žalobu,
15ba ani Héródés - vždyť jsem vás na něho odkázal, a hle, nespáchal nic hodného smrti.
16Potrestám ho tedy a propustím.
17(A byl nucen jednoho jim ve svátek propouštět.)
18Oni však hromadně vykřikovali, říkajíce: Pryč s tímto a propusť nám Barabbu; to byl jeden,
19jenž byl uvržen do vězení pro jakési povstání, k němuž ve městě došlo, a pro vraždu.
20Pilát je tedy opět oslovil, neboť by byl rád Ježíše propustil,
21oni však v odpověď zvolali, říkajíce: Ukřižuj, ukřižuj ho!
22A on k nim promluvil potřetí: Copak tento učinil zlého? Neshledal jsem na něm nic, proč by zasluhoval smrt; potrestám ho tedy a propustím.
23Oni však silnými hlasy naléhali, vyprošujíce si, by byl ukřižován, a hlasy jejich [a velekněží] nabývaly převahy.
24I vynesl Pilát rozsudek, by se stalo podle jejich prosby,
25a propustil toho, jenž byl uvržen do vězení pro povstání a vraždu, jehož si vyprošovali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
26A jak ho odváděli, chytili jakéhosi Šimona, Kyréňana, přicházejícího z pole, a naložili na něho kříž, by jej za Ježíšem nesl.
27A šel za ním početný zástup lidu, i žen, jež pro něho bědovaly a naříkaly.
28A Ježíš, obrátiv se k nim, řekl: Dcery Jerúsaléma, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi,
29protože, hle, přicházejí dni, v nichž budou říkat: Blažené neplodné, a útroby, jež nerodily, a prsy, jež nekrmily.
30Tehdy počnou říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Zastřete nás;
31protože konají-li se na zelené dřevině tyto věci, co se bude dít na suché?
32I byli s ním vedeni i dva jiní zločinci, by byli odpraveni;
33a když přišli na to místo, jež se nazývá Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince, jednoho zprava a jednoho zase zleva.
34A Ježíš pravil: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. A při rozdělování jeho šatstva mezi sebe vrhali los;
35a lid stál a díval se, a [s nimi] se jízlivě pošklebovali i hodnostáři, říkajíce: Druhé zachraňoval, nechť zachrání sám sebe, je-li tento KRISTUS, Boží vyvolený.
36A posmívali se mu i vojáci, přistupujíce, podávajíce mu ocet
37a říkajíce: Jsi-li ty ten Král Židů, zachraň sám sebe.
38A také byl nad ním nadpis [, nadepsaný] řeckými a římskými a hebrejskými písmeny: Toto je ten Král Židů.
39I spílal mu jeden z těch zločinců, kteří byli pověšeni, a pravil: Nejsi ty KRISTUS? Zachraň sám sebe i nás!
40Ten druhý mu však v odpověď domlouval, pravě: Nebojíš se Boha ani ty, jenž jsi pod týmž soudem?
41A my ovšem spravedlivě, neboť se nám dostává odplaty hodné těch věcí, jež jsme napáchali, tento však nespáchal nic nemístného.
42I pravil Ježíšovi: Vzpomeň si na mne [, Pane], až přijdeš ve svém království.
43A Ježíš mu řekl: Věru, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.
44A bylo okolo šesté hodiny, i nastala po celé zemi tma až do hodiny deváté;
45a slunce bylo zatemněno a opona chrámu se uprostřed roztrhla.
46A Ježíš zvolal silným hlasem a řekl: Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha. A pověděv toto, skonal.
47A setník, když uviděl, co se stalo, oslavil Boha, pravě: Skutečně byl tento člověk spravedlivý.
48A všechny davy, spolu přibyvší na tuto podívanou, když zpozorovaly ty věci, jež se staly, vracely se zpět, tlukouce se do [svých] hrudí.
49A všichni jeho známí stáli zdaleka, i ty ženy, jež za ním spolu přišly od Galileje a viděly tyto věci.
50A hle, muž jménem Josef, jenž byl členem rady, muž dobrý a spravedlivý,
51(ten nebyl srozuměn s jejich rozhodnutím a skutkem,) z Arimatheje, města Židů, jenž [sám také] očekával Boží království -
52ten přistoupil k Pilátovi a vyprosil si Ježíšovo tělo,
53i sňal je a zavinul je do plátna a uložil ho v hrobce do skály vysekané, v níž ještě nikdo neležel.
54A byl den Přichystávání a nastával sobotní soumrak.
55A ty ženy, jež s ním přišly z Galileje, se daly v patách za ním a podívaly se na tu hrobku a jak bylo jeho tělo uloženo.
56A vrátivše se zpět, připravily vonná koření a masti, a v sobotu sice podle příkazu zachovaly klid,