Luke 23
1 A veškeré množství jich povstalo a zavedli ho k Pilátovi.
2 I počali ho obžalovávat a říkat: Shledali jsme, že tento převrací náš národ a brání dávat císaři daně a říká, že on je Kristus, Král.
3 A Pilát se ho otázal, pravě: Ty jsi ten Král Židů? A on mu v odpověď děl: Ty pravíš.
4 A Pilát řekl k velekněžím a davům: Na tomto člověku neshledávám žádné viny.
5 Oni však dotírali, říkajíce: Pobuřuje lid, vyučuje po celém Júdsku, počav od Galileje, až sem.
6 Pilát se však, uslyšev o Galilei, otázal, zda ten člověk je Galilejec,
7 a když se dověděl, že je z oblasti pravomoci Héródovy, postoupil ho Héródovi; ten byl v těch dnech sám také v Jerúsalémě.
8 A když Héródés Ježíše uviděl, velmi se zaradoval, neboť si ho již delší čas uvidět přál, protože o něm mnoho slyšel, a doufal uvidět, jak se od něho bude dít nějaké znamení.
9 I dotazoval se ho značně mnoha slovy, on mu však nic neodpovídal;
10 a velekněží a písmaři tam stáli a horlivě ho obžalovávali.
11 A Héródés se svou družinou si ho znevážil a ztropil si z něho posměch; oblékl ho ve skvělý úbor a poslal ho Pilátovi zpět.
12 A Pilát a Héródés se v týž den stali navzájem přáteli; předtím totiž vůči sobě trvali v nepřátelství.
13 I svolal si Pilát velekněží a hodnostáře a lid a
14 řekl k nim: Tohoto člověka jste mi přivedli, jako by sváděl lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřil, i neshledal jsem na tomto člověku žádné viny stran těch věcí, pro něž proti němu podáváte žalobu,
15 ba ani Héródés - vždyť jsem vás na něho odkázal, a hle, nespáchal nic hodného smrti.
16 Potrestám ho tedy a propustím.
17 (A byl nucen jednoho jim ve svátek propouštět.)
18 Oni však hromadně vykřikovali, říkajíce: Pryč s tímto a propusť nám Barabbu; to byl jeden,
19 jenž byl uvržen do vězení pro jakési povstání, k němuž ve městě došlo, a pro vraždu.
20 Pilát je tedy opět oslovil, neboť by byl rád Ježíše propustil,
21 oni však v odpověď zvolali, říkajíce: Ukřižuj, ukřižuj ho!
22 A on k nim promluvil potřetí: Copak tento učinil zlého? Neshledal jsem na něm nic, proč by zasluhoval smrt; potrestám ho tedy a propustím.
23 Oni však silnými hlasy naléhali, vyprošujíce si, by byl ukřižován, a hlasy jejich [a velekněží] nabývaly převahy.
24 I vynesl Pilát rozsudek, by se stalo podle jejich prosby,
25 a propustil toho, jenž byl uvržen do vězení pro povstání a vraždu, jehož si vyprošovali, Ježíše pak vydal jejich vůli.
26 A jak ho odváděli, chytili jakéhosi Šimona, Kyréňana, přicházejícího z pole, a naložili na něho kříž, by jej za Ježíšem nesl.
27 A šel za ním početný zástup lidu, i žen, jež pro něho bědovaly a naříkaly.
28 A Ježíš, obrátiv se k nim, řekl: Dcery Jerúsaléma, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi,
29 protože, hle, přicházejí dni, v nichž budou říkat: Blažené neplodné, a útroby, jež nerodily, a prsy, jež nekrmily.
30 Tehdy počnou říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Zastřete nás;
31 protože konají-li se na zelené dřevině tyto věci, co se bude dít na suché?
32 I byli s ním vedeni i dva jiní zločinci, by byli odpraveni;
33 a když přišli na to místo, jež se nazývá Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince, jednoho zprava a jednoho zase zleva.
34 A Ježíš pravil: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. A při rozdělování jeho šatstva mezi sebe vrhali los;
35 a lid stál a díval se, a [s nimi] se jízlivě pošklebovali i hodnostáři, říkajíce: Druhé zachraňoval, nechť zachrání sám sebe, je-li tento KRISTUS, Boží vyvolený.
36 A posmívali se mu i vojáci, přistupujíce, podávajíce mu ocet
37 a říkajíce: Jsi-li ty ten Král Židů, zachraň sám sebe.
38 A také byl nad ním nadpis [, nadepsaný] řeckými a římskými a hebrejskými písmeny: Toto je ten Král Židů.
39 I spílal mu jeden z těch zločinců, kteří byli pověšeni, a pravil: Nejsi ty KRISTUS? Zachraň sám sebe i nás!
40 Ten druhý mu však v odpověď domlouval, pravě: Nebojíš se Boha ani ty, jenž jsi pod týmž soudem?
41 A my ovšem spravedlivě, neboť se nám dostává odplaty hodné těch věcí, jež jsme napáchali, tento však nespáchal nic nemístného.
42 I pravil Ježíšovi: Vzpomeň si na mne [, Pane], až přijdeš ve svém království.
43 A Ježíš mu řekl: Věru, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.
44 A bylo okolo šesté hodiny, i nastala po celé zemi tma až do hodiny deváté;
45 a slunce bylo zatemněno a opona chrámu se uprostřed roztrhla.
46 A Ježíš zvolal silným hlasem a řekl: Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha. A pověděv toto, skonal.
47 A setník, když uviděl, co se stalo, oslavil Boha, pravě: Skutečně byl tento člověk spravedlivý.
48 A všechny davy, spolu přibyvší na tuto podívanou, když zpozorovaly ty věci, jež se staly, vracely se zpět, tlukouce se do [svých] hrudí.
49 A všichni jeho známí stáli zdaleka, i ty ženy, jež za ním spolu přišly od Galileje a viděly tyto věci.
50 A hle, muž jménem Josef, jenž byl členem rady, muž dobrý a spravedlivý,
51 (ten nebyl srozuměn s jejich rozhodnutím a skutkem,) z Arimatheje, města Židů, jenž [sám také] očekával Boží království -
52 ten přistoupil k Pilátovi a vyprosil si Ježíšovo tělo,
53 i sňal je a zavinul je do plátna a uložil ho v hrobce do skály vysekané, v níž ještě nikdo neležel.
54 A byl den Přichystávání a nastával sobotní soumrak.
55 A ty ženy, jež s ním přišly z Galileje, se daly v patách za ním a podívaly se na tu hrobku a jak bylo jeho tělo uloženo.
56 A vrátivše se zpět, připravily vonná koření a masti, a v sobotu sice podle příkazu zachovaly klid,