1prvního dne týdne však na samém počátku svítání přišly k hrobce, nesouce ta vonná koření, jež připravily.
2I našly kámen od hrobky odvalený,
3a když vstoupily, tělo Pána Ježíše nenašly.
4A zatímco ony byly stran toho zmateny, stalo se, že hle, stanuli při nich dva muži v zářících úborech,
5a když ony tím byly polekány a skláněly tváře k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého mezi mrtvými?
6Zde není, nýbrž byl vzkříšen; vzpomeňte si, jak k vám promluvil, jsa ještě v Galilei,
7a pravil: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšníků a ukřižován, a třetího dne opět vstát.
8I vzpomněly si na ta jeho slova,
9a vrátivše se od té hrobky zpět, podaly o všech těchto věcech zprávu těm jedenácti a všem ostatním.
10A to byla ta Marie z Magdaly a Jana a Marie, matka Jakubova, a ostatní s nimi, jež tyto věci říkaly apoštolům;
11a ta jejich slova se jim v jejich očích jevila jako plané povídání, i nevěřili jim.
12Petr však vstal a zaběhl k hrobce, a nahnuv se, vidí pruhy plátna ležet samotné, i odešel domů, divě se tomu, co se stalo.
13A hle, v týž den se dva z nich ubírali do jedné vsi, vzdálené od Jerúsaléma šedesát stadií, jejíž jméno bylo Emmaús,
14a ti spolu hovořili o všech těchto věcech, jež se přihodily.
15A co oni hovořili a vzájemně se dotazovali, stalo se, že se přiblížil sám Ježíš a ubíral se s nimi,
16jejich oči však byly pod mocí, takže ho nerozpoznali.
17I řekl k nim: Jaká jsou to slova, jež si cestou navzájem vyměňujete, a jste sklíčeni?
18A jeden [z nich], jehož jméno bylo Kleopas, k němu v odpověď řekl: Ty jsi v Jerúsalémě návštěvou samoten, že ti nejsou známy věci, jež se v něm v těchto dnech staly?
19I řekl jim: Jaké? A oni mu řekli: Věci stran Ježíše, Nazarea, jenž byl prorok, mocný v činu i slovu před Bohem a vším lidem,
20i jak ho velekněží a naši vládcové vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho,
21my jsme však doufali, že on je ten, jenž si má vykupovat Israéle - nu ale k tomu všemu dnes již od té doby, co se tyto věci staly, plyne tento třetí den.
22Ale vyvedly nás z míry i některé ženy zprostřed nás, jež za svítání byly u jeho hrobky,
23a když jeho tělo nenašly, přišly a pravily, že uzřely i vidění andělů, kteří praví, že on žije.
24A někteří z těch, kdo jsou s námi, k té hrobce odešli a shledali, že je to tak, podle toho, jak řekly i ty ženy, jeho však neuviděli.
25A on k nim řekl: Ó, nemyslící a srdcem leniví k věření na základě všeho toho, co promluvili proroci!
26Nemusel KRISTUS vytrpět tyto věci a vstoupit do své slávy?
27A jal se jim, počav od Mojžíše a ode všech proroků, podrobně vykládat ve všech těch Písmech věci jeho se týkající.
28I přiblížili se k té vsi, kam se ubírali, a on se jal počínat si, jako by se chtěl ubírat dále;
29i jali se ho nutit, říkajíce: Zůstaň u nás, protože je k večeru a den se nachýlil. I vstoupil, by zůstal s nimi;
30a když se u nich uložil ke stolu, stalo se, že vzal chléb a požehnal, a rozlámav podával jim.
31I byly jejich oči otevřeny a rozpoznali ho; a on jim zmizel z očí.
32I řekli k sobě navzájem: Nehořelo v nás naše srdce, jak k nám na cestě mluvil [a] jak nám otvíral Písma?
33I vstali téže hodiny a vrátili se do Jerúsaléma zpět, i zastihli těch jedenáct a ty, kdo byli s nimi, pohromadě,
34jak praví: Pán byl skutečně vzkříšen a ukázal se Šimonovi.
35A oni rozprávěli, co se stalo na té cestě, a jak ho při lámání chleba poznali.
36A zatímco říkali tyto věci, stanul uprostřed nich on sám a praví jim: Pokoj vám.
37Oni však upadli ve zmatek a byli polekáni, i myslili, že vidí ducha.
38I řekl jim: Co jste znepokojeni a proč ve vašich srdcích vzcházejí rozumování?
39Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já sám; ohmatejte mě a pohleďte, duch přece nemá masa a kostí, jak pozorujete, že mám já.
40A pověděv toto, ukázal jim své ruce a své nohy;
41a když oni radostí ještě nevěřili a divili se, řekl jim: Máte zde něco jedlého?
42A oni mu podali část pečené ryby a něco z plástve medu,
43i vzal a před nimi pojedl.
44A řekl jim: Toto jsou slova, jež jsem k vám promluvil, když jsem ještě byl s vámi, že všechny věci, napsané o mně v Mojžíšově zákoně a prorocích a žalmech, musí být splněny.
45Tu otevřel jejich mysl k chápání Písem
46a řekl jim: Tak je psáno a tak musel KRISTUS trpět a třetího dne vstát zprostřed mrtvých;
47a v jeho jménu se musí všem národům, počínajíc od Jerúsaléma, kázat pokání a odpuštění hříchů;
48a svědky těchto věcí jste vy.
49A hle, já na vás vysílám příslib mého Otce, vy však dotud, než budete oděni mocí z výsosti, zůstaňte ve městě.
50A vyvedl je ven až k Béthanii, a pozvednuv své ruce, požehnal jim;
51a zatímco jim žehnal, stalo se, že se od nich odloučil a byl vznášen do nebe.
52A oni, poklonivše se mu, se s velikou radostí vrátili zpět do Jerúsaléma;
53i byli ustavičně v CHRÁMĚ, chválíce a velebíce Boha.