Bible

1 prvního dne týdne však na samém počátku svítání přišly k hrobce, nesouce ta vonná koření, jež připravily. 2 I našly kámen od hrobky odvalený, 3 a když vstoupily, tělo Pána Ježíše nenašly. 4 A zatímco ony byly stran toho zmateny, stalo se, že hle, stanuli při nich dva muži v zářících úborech, 5 a když ony tím byly polekány a skláněly tváře k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého mezi mrtvými? 6 Zde není, nýbrž byl vzkříšen; vzpomeňte si, jak k vám promluvil, jsa ještě v Galilei, 7 a pravil: Syn člověka musí být vydán do rukou hříšníků a ukřižován, a třetího dne opět vstát. 8 I vzpomněly si na ta jeho slova, 9 a vrátivše se od té hrobky zpět, podaly o všech těchto věcech zprávu těm jedenácti a všem ostatním. 10 A to byla ta Marie z Magdaly a Jana a Marie, matka Jakubova, a ostatní s nimi, jež tyto věci říkaly apoštolům; 11 a ta jejich slova se jim v jejich očích jevila jako plané povídání, i nevěřili jim. 12 Petr však vstal a zaběhl k hrobce, a nahnuv se, vidí pruhy plátna ležet samotné, i odešel domů, divě se tomu, co se stalo. 13 A hle, v týž den se dva z nich ubírali do jedné vsi, vzdálené od Jerúsaléma šedesát stadií, jejíž jméno bylo Emmaús, 14 a ti spolu hovořili o všech těchto věcech, jež se přihodily. 15 A co oni hovořili a vzájemně se dotazovali, stalo se, že se přiblížil sám Ježíš a ubíral se s nimi, 16 jejich oči však byly pod mocí, takže ho nerozpoznali. 17 I řekl k nim: Jaká jsou to slova, jež si cestou navzájem vyměňujete, a jste sklíčeni? 18 A jeden [z nich], jehož jméno bylo Kleopas, k němu v odpověď řekl: Ty jsi v Jerúsalémě návštěvou samoten, že ti nejsou známy věci, jež se v něm v těchto dnech staly? 19 I řekl jim: Jaké? A oni mu řekli: Věci stran Ježíše, Nazarea, jenž byl prorok, mocný v činu i slovu před Bohem a vším lidem, 20 i jak ho velekněží a naši vládcové vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho, 21 my jsme však doufali, že on je ten, jenž si má vykupovat Israéle - nu ale k tomu všemu dnes již od té doby, co se tyto věci staly, plyne tento třetí den. 22 Ale vyvedly nás z míry i některé ženy zprostřed nás, jež za svítání byly u jeho hrobky, 23 a když jeho tělo nenašly, přišly a pravily, že uzřely i vidění andělů, kteří praví, že on žije. 24 A někteří z těch, kdo jsou s námi, k té hrobce odešli a shledali, že je to tak, podle toho, jak řekly i ty ženy, jeho však neuviděli. 25 A on k nim řekl: Ó, nemyslící a srdcem leniví k věření na základě všeho toho, co promluvili proroci! 26 Nemusel KRISTUS vytrpět tyto věci a vstoupit do své slávy? 27 A jal se jim, počav od Mojžíše a ode všech proroků, podrobně vykládat ve všech těch Písmech věci jeho se týkající. 28 I přiblížili se k té vsi, kam se ubírali, a on se jal počínat si, jako by se chtěl ubírat dále; 29 i jali se ho nutit, říkajíce: Zůstaň u nás, protože je k večeru a den se nachýlil. I vstoupil, by zůstal s nimi; 30 a když se u nich uložil ke stolu, stalo se, že vzal chléb a požehnal, a rozlámav podával jim. 31 I byly jejich oči otevřeny a rozpoznali ho; a on jim zmizel z očí. 32 I řekli k sobě navzájem: Nehořelo v nás naše srdce, jak k nám na cestě mluvil [a] jak nám otvíral Písma? 33 I vstali téže hodiny a vrátili se do Jerúsaléma zpět, i zastihli těch jedenáct a ty, kdo byli s nimi, pohromadě, 34 jak praví: Pán byl skutečně vzkříšen a ukázal se Šimonovi. 35 A oni rozprávěli, co se stalo na té cestě, a jak ho při lámání chleba poznali. 36 A zatímco říkali tyto věci, stanul uprostřed nich on sám a praví jim: Pokoj vám. 37 Oni však upadli ve zmatek a byli polekáni, i myslili, že vidí ducha. 38 I řekl jim: Co jste znepokojeni a proč ve vašich srdcích vzcházejí rozumování? 39 Pohleďte na mé ruce a mé nohy, že jsem to já sám; ohmatejte mě a pohleďte, duch přece nemá masa a kostí, jak pozorujete, že mám já. 40 A pověděv toto, ukázal jim své ruce a své nohy; 41 a když oni radostí ještě nevěřili a divili se, řekl jim: Máte zde něco jedlého? 42 A oni mu podali část pečené ryby a něco z plástve medu, 43 i vzal a před nimi pojedl. 44 A řekl jim: Toto jsou slova, jež jsem k vám promluvil, když jsem ještě byl s vámi, že všechny věci, napsané o mně v Mojžíšově zákoně a prorocích a žalmech, musí být splněny. 45 Tu otevřel jejich mysl k chápání Písem 46 a řekl jim: Tak je psáno a tak musel KRISTUS trpět a třetího dne vstát zprostřed mrtvých; 47 a v jeho jménu se musí všem národům, počínajíc od Jerúsaléma, kázat pokání a odpuštění hříchů; 48 a svědky těchto věcí jste vy. 49 A hle, já na vás vysílám příslib mého Otce, vy však dotud, než budete oděni mocí z výsosti, zůstaňte ve městě. 50 A vyvedl je ven až k Béthanii, a pozvednuv své ruce, požehnal jim; 51 a zatímco jim žehnal, stalo se, že se od nich odloučil a byl vznášen do nebe. 52 A oni, poklonivše se mu, se s velikou radostí vrátili zpět do Jerúsaléma; 53 i byli ustavičně v CHRÁMĚ, chválíce a velebíce Boha.