Leviticus 7
1 A toto je zákon oběti za provinění: ona je nanejvýš svatá.
2 Oběť za provinění budou porážet na místě, kde porážejí vzestupnou oběť, a její krev se bude vykrápět dokola na oltář
3 a bude se z ní předkládat všechen tuk, ocas a tuk, jenž pokrývá vnitřnosti,
4 a obě ledviny a tuk, jenž je na nich, jenž je na slabinách, a veliký lalok na játrech; bude se odnímat s ledvinami
5 a kněz to dá na oltář obrátit v kouř jako ohnivou oběť Hospodinu; je to oběť za provinění.
6 Smí ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími, na svatém místě se bude jíst; ona je nanejvýš svatá.
7 Jak oběť za hřích, tak oběť za provinění, je pro ně jeden zákon; kněz, jenž jí bude činit zadost - jemu se bude do stávat.
8 A kněz, jenž bude předkládat něčí vzestupnou oběť - tomu knězi, jemu se bude do stávat kůže vzestupné oběti, již předloží.
9 A každá oběť dar u, jež bude pečena v peci, a vše připravené v pánvici a na plechu - knězi, jenž to bude předkládat, jemu se bude do stávat.
10 A každá oběť dar u, zadělaná olejem i suchá, se bude do stávat všem synům Árónovým - jeden bude jako druhý.
11 A toto je zákon oběti pokojných hodů, jež se bude předkládat Hospodinu:
12 Bude-li ji kdo předkládat jako děkovnou oběť, pak s děkovnou obětí předloží nekvašené preclíky zadělané olejem a neb nekvašené lívance pomazané olejem a jemnou mouku, promíšenou - preclíky zadělané olejem.
13 S preclíky bude předkládat za svůj přínos kynutý chléb, se svou děkovnou obětí pokojných hodů;
14 a z ní předloží po jednom z celého přínosu za oběť věnování Hospodinu - knězi, jenž vykropí krev oběti pokojných hodů, jemu se bude do stávat.
15 A maso jeho děkovné oběti pokojných hodů se bude jíst v den jeho přínosu, nesmí z něho odložit do jitra.
16 A bude -li obětí jeho přínosu splnění slibu nebo dobrovolná oběť, bude se jíst v den jeho předložení jeho oběti a co bude z ní pozůstaveno, smí se jíst i nazítří;
17 a le co bude pozůstaveno z masa jeho oběti pokojných hodů v třetí den, musí být spáleno ohněm,
18 a bude-li se přece z masa jeho oběti pokojných hodů v třetí den jíst, nebude ten, kdo ji předloží, blahovolně přijímán, nebude mu počítána; bude poskvrnou a duše, jež z ní pojí, ponese svou nepravost.
19 A maso, jež zavadí o cokoli nečistého, se nesmí jíst, musí být spáleno ohněm; a maso - každý čistý smí maso jíst,
20 a le duše, jež bude jíst maso z oběti pokojných hodů, jež je pro Hospodina, a bude na ní její nečistota, pak ta duše bude ze svého lidu vyťata;
21 a kdykoli někdo bude sahat na cokoli nečistého nečistotou člověka nebo nečistého zvířete nebo jakoukoli nečistou ošklivostí a pojí z masa oběti pokojných hodů, jež je pro Hospodina, pak ta duše bude vyťata ze svého lidu.
22 A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
23 Promluv k Isráélovým dětem výrokem: Nesmíte jíst žádného tuku skotu a ni ovcí a ni koz,
24 tuku zdechliny a tuku z rozervaného sice smí být použito k jakékoli činnosti, a le jíst ho nikterak nesmíte,
25 neboť každý pojedší tuku z dobytka, z něhož se předkládá ohnivá oběť Hospodinu - toho která duše pojí, bude vyťata ze svého lidu.
26 A ni žádnou krev nesmíte v žádném z vašich příbytků jíst, od ptactva a ni od dobytka.
27 Každá duše, jež bude jíst jakoukoli krev - a no, ta duše bude ze svého lidu vyťata.
28 A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
29 Promluv k Isráélovým dětem výrokem: Ten, kdo bude předkládat Hospodinu svou oběť pokojných hodů, nechť dopravuje Hospodinu ze své oběti pokojných hodů svůj přínos;
30 jeho ruce nechť dopravují Hospodinu ohnivou oběť: tuk, s hrudí nechť jej dopravuje; hruď k obracení jí jako oběti obracení před tváří Hospodinovou;
31 a tuk dá kněz na oltář obrátit v kouř a hruď se do stane Árónovi a jeho synům.
32 I pravé plece budete dávat knězi v oběť věnování z vašich obětí pokojných hodů;
33 kdo ze synů Árónových bude předkládat krev oběti pokojných hodů a tuk, jemu se bude do stávat pravé plece za podíl,
34 neboť hruď oběti obracení a plece oběti věnování jsem vzal od Isráélových dětí, z jejich obětí pokojných hodů, a dal jsem je od Isráélových dětí trvalým ustanovením Árónovi a jeho synům.
35 Toto je pomazání Árónovo a pomazání jeho synů z ohnivých obětí Hospodinových v den, kdy je blíže přivedl k zastávání kněžství Hospodinu,
36 co Hospodin v den jich pomazání trvalým ustanovením rozkázal dávat jim od Isráélových dětí po jejich pokoleních.
37 Toto je zákon stran vzestupné oběti a stran oběti daru a stran oběti za hřích a stran oběti za provinění a stran oběti zasvěcení a stran oběti pokojných hodů,
38 jejž Hospodin rozkázal Mojžíšovi na hoře Sínaji v den svého rozkázání Isráélovým dětem stran předkládání obětních darů Hospodinu v pustině Sínaje.