1A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
2Kdykoli někdo bude hřešit a dopustí se vyslovené nepoctivosti proti Hospodinu, totiž se proti svému soukmenovci dopustí zapření stran uložené věci nebo stran ruční zástavy nebo stran loupeže nebo svého soukmenovce podvede,
3nebo najde ztracenou věc a při ní se dopustí zapření, a přisáhne lživě o některé ze všech věcí, jež člověk může učinit, takže v nich zhřeší,
4pak, kdykoli bude hřešit a proviní se, se stane, že vrátí uloupené, jež uloupil, nebo podvodně získané, jež podvodně získal, nebo uloženou věc, jež u něho byla uložena, nebo ztracenou věc, již našel,
5nebo cokoli, o čem lživě přísahal, a nahradí to v jeho vlastní hodnotě a musí k tomu přidat pětinu toho; musí to dát, komu to patří, v den své oběti za provinění.
6A musí přivést svou oběť za provinění Hospodinu, bezvadného berana ze stáda podle tvého odhadu, ke knězi za provinění
7a kněz za něho před tváří Hospodinovou učiní zadost, i bude mu odpuštěno v kterékoli věci, již činil, takže se v ní provinil.
8A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
9Rozkaž Árónovi a jeho synům výrokem: Toto je zákon vzestupné oběti: Ona, vzestupná oběť, bude na ohništi, na oltáři, celou noc do jitra, a oheň oltáře na něm bude hořet.
10A kněz si oblékne svůj úbor z plátna a na své maso si musí obléci své spodky z plátna a vybere popel, na nějž oheň na oltáři vzestupnou oběť bude stravovat, a nasype jej vedle oltáře;
11a stáhne svá roucha a oblékne si roucha jiná a popel vynese ven vůči táboru na čisté místo.
12A oheň na oltáři - bude na něm hořet, nesmí vyhasnout, a kněz na něm za každého jitra zapálí dříví a uspořádá na něm vzestupnou oběť a v kouř na něm obrátí tuk obětí pokojných hodů.
13Na oltáři bude hořet ustavičný oheň, nesmí vyhasnout.
14A toto je zákon oběti daru: Předkládej te ji, synové Árónovi, před tvář Hospodinovu k oltáři;
15jeden tedy z ní svou hrstí vybere, z jemné mouky oběti daru a z oleje na ní a všechno kadidlo na ní, jež je na oběti daru, a obrátí na oltář i v kouř jako líbeznou vůni její pamětní části Hospodinu.
16A co bude z ní pozůstávat, budou jíst Árón a jeho synové; bude se jíst jako nekvašené chleby na svatém místě, v ohradě stanu setkávání to budou jíst.
17Nesmí se péci kynuté; dal jsem to za jejich podíl z mých ohnivých obětí - ono je nanejvýš svaté z ohnivých obětí Hospodinových, jako oběť za hřích a jako oběť za provinění.
18Smí je jíst každý mužského pohlaví mezi syny Árónovými - trvalé ustanovení po vašich pokoleních - z ohnivých obětí Hospodinových; vše, co o ně zavadí, bude posvěceno.
19A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
20Toto je obětní dar Áróna a jeho synů, jejž budou předkládat Hospodinu v den jeho pomazání: desetina éfy jemné mouky - ustavičná oběť dar u, polovina z ní za jitra a polovina z ní za večera.
21Bude připravována na plechu s olejem; budeš ji přinášet promíšenou, pečené kusy oběti daru, zlomky budeš předkládat, líbeznou vůni Hospodinu.
22A obětovat ji bude kněz pomazaný místo něho z jeho synů - trvalé ustanovení; bude pro Hospodina celá obracena v kouř,
23tak se bude dít s každou obětí dar u kněze, celou; nesmí se jíst.
24A Hospodin k Mojžíšovi promluvil výrokem:
25Promluv k Árónovi a k jeho synům výrokem: Toto je zákon oběti za hřích: Oběť za hřích bude porážena před tváří Hospodinovou na místě, kde je porážena vzestupná oběť; ona je nanejvýš svatá;
26kněz, jenž ji za hřích bude obětovat, ji bude jíst na svatém místě - bude se jíst v ohradě stanu setkávání.
27Vše, co zavadí o její maso, bude posvěceno, a když z její krve bude stříkat na roucho, musíš oprat, nač stříkalo, na svatém místě,
28a nádoba z hlíny, v níž byla vařena, musí být rozbita, a byla-li uvařena v nádobě z mosazi, ta bude vytřena a vypláchnuta vodou.
29Smí ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími, ona je nanejvýš svatá;
30a le žádná oběť za hřích, z jejíž krve bylo vnášeno do stanu setkávání k učinění zadost ve svatyni, se jíst nesmí; musí být spálena ohněm.