1A muži Efrájimovi k němu řekli: Co jsi nám učinil tuto věc, nepovolat nás, když ses odebral bojovat proti Midjánovi? A silně se s ním povadili.
2I řekl k nim: Co jsem já nyní učinil v porovnání s vámi? Zda ne jsou paběrky Efrájimovy lepší nad vinobraní Aví-Ezerovo?
3Ve vaši ruku dal Bůh velitele Midjána, Óréva a Zeéva, a co jsem dokázal učinit já v porovnání s vámi? Tu jejich duch, když on vyslovil toto slovo, od něho upustil.
4A Gideón přišel k Jordánu; přešel, on i těch tři sta mužů, kteří byli s ním, vyčerpáni, a le hotovi pronásledovat,
5řekl pak mužům Sukkóth: Dejte, prosím, bochníků chleba lidu, jenž je v patách za mnou, neboť oni jsou vyčerpáni a já se ženu za Zevachem a Calmunnou, králi Midjána.
6A představení Sukkóth řekli: Zda je dlaň Zevacha a Calmunny nyní v tvé ruce, že tvému vojsku máme dávat chléb?
7A Gideón řekl: Proto, až Hospodin dá Zevacha a Calmunnu v mou ruku, pak budu roztírat vaše maso s trním pouště a s bodláčím.
8A odtamtud vystoupil k Penú-Élu a promluvil k nim stejně, a muži Penú-Élu mu odpověděli tak, jak odpověděli muži Sukkóth.
9Pronesl tedy i k mužům Penú-Élu výrok: Při svém návratu v pokoji budu bořit tuto věž.
10A Zevach a Calmunná byli v Karkóru, i jejich tábor s nimi, asi patnáct tisíc, všichni ti, již pozůstávali ze všeho tábora synů východu, a těch, již padli, bylo sto a dvacet tisíc mužů tasivších meč.
11A Gideón vystoupil cestou těch, již pobývali ve stanech, od východu vůči Nóvachu a Jogbeze, a napadl tábor, když byl tábor bez obav.
12A Zevach a Calmunná se jali prchat, i rozehnal se za nimi a oba krále Midjána chytil, Zevacha i Calmunnu, a všechen tábor vyděsil.
13A když se Gideón, syn Jóášův, z boje vrátil od vzestupu z Cheresu,
14chytil mladíka z mužů Sukkóth a vyptal se ho; ten mu napsal jména představených Sukkóth a tamních starších, sedmdesát a sedm mužů,
15a když k mužům Sukkóth přišel, řekl: Hle, Zevach a Calmunná, jimiž jste mě zesměšnili výrokem: Zda je dlaň Zevacha a Calmunny nyní v tvé ruce, že tvým mužům, již jsou vysíleni, máme dávat chléb?
16Vzal tedy starší města a trní pouště a bodláčí a tím muže Sukkóth poučil;
17a věž Penú-Élu zbořil a muže toho města pozabíjel.
18A k Zevachovi a k Calmunnovi řekl: A co ti muži, jež jste pozabíjeli na Távóru? I řekli: Právě jako ty, právě takoví byli oni, všichni jako vzezření synů krále.
19A řekl: To byli moji bratři, synové mé matky; jako že Hospodin je živ, kdybyste je byli nechali naživu, nezabil bych vás.
20A řekl Jetherovi, svému prvorozenému: Vstaň, zabij je. A le mladík nevytasil svůj meč, neboť se bál, neboť on ještě byl mladík.
21Řekl tedy Zevach a Calmunná: Vstaň ty a vrhni se na nás, neboť síla muže je jako on. Gideón tedy vstal a Zevacha a Calmunnu zabil a pobral měsíčky, jež byly na šíjích jejich velbloudů.
22A Isráélovi muži ke Gideónovi řekli: Panuj nad námi, i ty i tvůj syn i syn tvého syna, neboť jsi nás vysvobodil z ruky Midjána.
23A Gideón k nim řekl: Já nad vámi panovat nebudu, aniž nad vámi bude panovat můj syn - panovat nad vámi bude Hospodin.
24A Gideón k nim řekl: Chci si dovolit od vás vyžádat toto: Každý mi dejte kroužek ze svého lupu (neboť měli kroužky ze zlata, neboť oni byli Jišmáélím ).
25I řekli: Rádi budeme dávat. A prostřeli šat a naházeli tam po kroužku ze svého lupu;
26a váha těch kroužků ze zlata, jež si vyžádal, byla tisíc a sedm set šeklů zlata, kromě měsíčků a náušnic a rouch z červeného purpuru, jež byla na králích Midjána a kromě řetízků, jež byly na šíjích jejich velbloudů.
27A Gideón to zpracoval na přehoz a uložil jej ve svém městě, v Ofře, a tam se za ním všechen Isráél jal chodit smilnit; to se stalo Gideónovi a jeho domu léčkou.
28Tak byl Midján před tváří Isráélových synů pokořen, takže nadále nepozvedli svou hlavu; a země nabyla v dnech Gideónových na čtyřicet let pokoje.
29A Jerubbaal, syn Jóášův, odešel a usídlil se ve svém domě;
30i do stalo se Gideónovi sedmdesáti synů, pocházejících z jeho bedra, neboť měl mnoho žen.
31A jeho souložnice, jež byla v Šechemu, i ona mu porodila syna, i určil jeho jméno: Avímelech.
32A Gideón, syn Jóášův, umřel v pěkných šedinách a byl pohřben v hrobě svého otce v Ofře Aví-Ezrího.
33A jak Gideón umřel, stalo se, že Isráélovy děti zase zašly smilnit za Baalím a za boha si určili Baala-Beríth,
34aniž si Isráélovy děti připomněly Hospodina, svého Boha, jenž je vyprostil z ruky všech jejich nepřátel ze všech stran,
35aniž projevili soucit s domem Jerubbaala-Gideóna podle všeho dobrého, co s Isráélem učinil.