Bible

1 A Avímelech, syn Jerubbaalův, odešel do Šechemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi domu otce své matky výrokem: 2 Promluvte, prosím, v uši všech občanů Šechemu: Co je pro vás lepší: panování sedmdesáti mužů nad vámi, všech synů Jerub-baalových, či panování jednoho muže nad vámi? A měli byste pamatovat, že já jsem vaše kost a vaše maso. 3 Bratři jeho matky tedy o něm promluvili v uši všech občanů Šechemu všechna tato slova a jejich srdce se naklonilo za Avímelechem, neboť řekli: On je náš bratr. 4 I dali mu sedmdesát šeklů stříbra z domu Baala-Beríth, za něž Avímelech najal muže lehkomyslné a smělé, kteří šli za ním. 5 I přišel v dům svého otce do Ofry a pozabíjel své bratry, syny Jerubbaalovy, sedmdesát mužů, na jednom kameni; pozůstal však Jóthám, nejmladší syn Jerubbaalův, neboť se skryl. 6 A shromáždili se všichni občané Šechemu a všechen dům Milló a odebrali se a Avímelecha uvedli v kralování, za krále, u stromu Muccáv, jenž je v Šechemu. 7 To oznámili Jóthámovi, i odešel a stanul na temeni hory Gerizzím a pozvedl svůj hlas a jal se volat, i řekl jim: Obraťte sluch ke mně, občané Šechemu, a kéž Bůh obrátí sluch k vám. 8 Jednou se stromy odebraly pomazat nad sebou krále; i řekly olivě: Kraluj nad námi. 9 A oliva jim řekla: Zda se vzdám své tučnosti, jíž ve mně Bůh i lidé žehnají, a odejdu se natřásat nad stromy? 10 Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi. 11 A fíkovník jim řekl: Zda se vzdám své sladkosti a svého dobrého ovoce a odejdu se natřásat nad stromy? 12 Stromy tedy řekly vinnému keři: Pojď ty, kraluj nad námi. 13 A vinný keř jim řekl: Zda se vzdám svého moštu, rozveselujícího Boha i lidi, a odejdu se natřásat nad stromy? 14 Všechny stromy tedy řekly k trnitému keři: Pojď ty, kraluj nad námi. 15 A trnitý keř k stromům řekl: Hodláte-li vy mě v pravdě pomazat za krále nad vámi, přijďte, uchylte se v můj stín; ne-li však, nechť vychází z trnitého keře oheň a sžírá cedry Levánónu. 16 Nyní tedy: V pravdě-li jste se a v poctivosti zachovali, když jste v kralování uvedli Avímelecha, a dobro-li jste uskutečnili při Jerubbaalovi a při jeho domě a učinili-li jste podle zásluhy jeho rukou jemu, 17 jenž - můj otec - se za vás jal bojovat a své žití zpřed sebe odhodil a vyprostil vás z ruky Midjánovy, 18 kdežto vy jste dnes povstali proti domu mého otce a pozabíjeli jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni, a v kralování jste uvedli Avímelecha, syna jeho služebnice, nad občany Šechemu, neboť on je váš bratr, - 19 v pravdě-li jste se tedy a v poctivosti tohoto dne zachovali při Jerubbaalovi a při jeho domě, veselte se v Avímelechovi a nechť se i on veselí ve vás; 20 ne-li však, nechť vychází z Avímelecha oheň a sžírá občany Šechemu i dům Milló, a nechť vychází oheň z občanů Šechemu a z domu Milló a sžírá Avímelecha. 21 A Jóthám před tváří Avímelecha, svého bratra, prchl a utekl a odebral se do Beéry a zůstal tam. 22 A Avímelech nad Isráélem vládl po tři léta 23 a Bůh poslal mezi Avímelecha a mezi občany Šechemu zlého ducha, takže se občané Šechemu proti Avímelechovi dopustili nevěrnosti, 24 aby násilí spáchané na sedmdesáti synech Jerubbaalových přišlo, a jejich krev aby vložil, na Avímelecha, jejich bratra, jenž je pozabíjel, a na občany Šechemu, kteří k pozabíjení jeho bratrů posilnili jeho ruce. 25 I nakladli mu občané Šechemu na temenech hor zálohy a jali se olupovat všechny, kdo mimo ně cestou přecházeli. To bylo oznámeno Avímelechovi. 26 I přišel Gaal, syn Evedův, a jeho bratři, i přešli do Šechemu a občané Šechemu v něho složili důvěru. 27 I vyšli do pole a jali se očesávat své vinice a šlapat a uspořádali slavnost; a vstoupili v dům svých bohů a jali se jíst a pít a zlořečit Avímelechovi. 28 A Gaal, syn Evedův, řekl: Kdo je Avímelech a kdo Šechem, že bychom mu měli sloužit? Zda ne ní synem Jerubbaalovým a Zevúl jeho správcem? Služte mužům Chamóra, otce Šechemu - a no, proč bychom mu my měli sloužit? 29 A kéž by byl tento lid v mé ruce, pak bych Avímelecha mohl odstranit. A řekl Avímelechovi: Rozmnož své vojsko a vytáhni! 30 A o Gaalových slovech uslyšel Zevúl, představený města, i vzplál jeho hněv, 31 takže lstivě vyslal k Avímelechovi posly se vzkazem: Hle, do Šechemu přicházejí Gaal, syn Evedův, a jeho bratři a hle, štvou město proti tobě. 32 Nyní tedy v noc i vstaň, ty i lid, jenž je s tebou, a číhej v poli, 33 a za jitra, za vzcházení slunce, se stane, že budeš moci časně vstát a vyrojit se na město, a hle, když on a lid, jenž je s ním, bude na tebe vycházet, učiníš mu podle toho, čeho tvá ruka bude dosahovat. 34 Avímelech tedy v noc i vstal, i všechen lid, jenž byl při něm, a položili se proti Šechemu v záloze, čtyři skupiny. 35 A Gaal, syn Evedův, vyšel a stanul u vchod u do brány města; a Avímelech a lid, jenž byl s ním, povstal ze zálohy, 36 a Gaal ten lid uviděl a řekl k Zevúlovi: Hle, z temen hor sestupuje jakýsi lid. A Zevúl k němu řekl: Vidíš stín hor jako lidi. 37 A Gaal ještě dále promluvil a řekl: Hle, sestupují, lid, z blízkosti vyvýšeniny země a jedna skupina přichází z cesty ke stromu Meónením. 38 A Zevúl k němu řekl: Kdepak je tvá řeč, když jsi říkal: Kdo je Avímelech, že bychom mu měli sloužit? Zda toto ne ní ten lid, jímž jsi pohrdl? Nuže, vytáhni a bojuj proti němu! 39 A Gaal před tváří občanů Šechemu vytáhl a jal se proti Avímelechovi bojovat; 40 a Avímelech se ho jal pronásledovat, takže před jeho tváří prchl, a až ke vchodu do brány padli mnozí zabití. 41 A Avímelech zůstal v Arúmě a Zevúl Gaala a jeho bratry zahnal, takže v Šechemu nezůstali. 42 A nazítří se stalo, že lid vytáhl do pole; to bylo oznámeno Avímelechovi 43 a Avímelech přivedl lid a rozdělil je na tři skupiny a v poli položil zálohy; a když uviděl, že hle, lid z města vychází, povstal proti nim a napadl je; 44 a Avímelech a skupiny, jež byly při něm, se vyrojili a zastavili se u vchod u do brány města, a dvě skupiny se rozběhly proti všem, kteří byli v poli, a pobili je. 45 A Avímelech po celý onen den bojoval proti městu a města dobyl a pozabíjel lid, jenž byl v něm, a město pobořil a posypal je solí. 46 To když uslyšeli všichni obyvatelé věže Šechemu, vešli do krytu BOHA Beríth; 47 a Avímelechovi bylo oznámeno, že se všichni obyvatelé věže Šechemu shromáždili. 48 Avímelech tedy vystoupil na horu Calmón, on i všechen lid, jenž byl s ním, a Avímelech vzal v svou ruku sekeru a nasekal chvojí ze stromů; to nakladl na své rameno a k lidu, jenž byl při něm, řekl: Co vidíte, že činím, pospěšte, učiňte právě tak jako já. 49 Nasekali tedy, i všechen lid, každý svého chvojí a odešli za Avímelechem a nakladli na kryt a zažehli kryt nad nimi ohněm, takže umřeli i všichni lidé z věže Šechemu, muži i ženy. 50 A Avímelech se odebral k Tévéci a položil se proti Tévéci a dobyl jí. 51 A vprostřed města byla pevná věž a tam uprchli všichni muži a ženy a všichni občané města a zavřeli za sebou a vystoupili na střechu věže. 52 A Avímelech přišel až k věži a jal se proti ní bojovat; i přiblížil se až ke vchodu do věže podpálit ji ohněm; 53 a jedna žena na hlavu Avímelechovu shodila svrchní žernov a rozrazila jeho lebku. 54 I zavolal spěšně na mladíka nosícího jeho zbroj a řekl mu: Vytas svůj meč a usmrť mě, aby o mně neříkali: Zabila ho žena. Jeho mladík ho tedy probodl, takže umřel. 55 A když Isráélovi muži shledali, že Avímelech umřel, odešli každý k svému místu. 56 Tak Bůh vrátil zlo, jež Avímelech spáchal vůči svému otci zabitím svých sedmdesáti bratrů, 57 a všechno zlo mužů Šechemu vrátil na jejich hlavu, i ocitlo se na nich zlořečení Jótháma, syna Jerubbaalova.