Bible

1 Nechť se vaše srdce neznepokojuje; věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho obydlí - kdyby tomu tak ne bylo, byl bych vám to řekl, protože se ubírám připravit vám místo; 3 a jestliže se odeberu a připravím vám místo, přicházím zase a přijmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 4 A kam já odcházím, víte, a víte cestu. 5 Tomáš mu praví: Pane, nevíme, kam odcházíš, a jak můžeme vědět cestu? 6 Ježíš mu praví: Ta cesta, i pravda i život, jsem já: Nikdo nepřichází k Otci leč skrze mne. 7 Kdybyste mě byli poznali, byli byste poznali i mého Otce; a od nynějška ho znáte a uviděli jste ho. 8 Filip mu praví: Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí. 9 Ježíš mu praví: Tak dlouhý čas jsem s vámi a nepoznal jsi mě, Filipe? Kdo uviděl mne, uviděl Otce - a jak to, že ty pravíš: Ukaž nám Otce? 10 Nevěříš, že jsem já v Otci a že Otec je ve mně? Slova, jež k vám mluvím já, nemluvím sám od sebe; činy však koná on, Otec, jenž ve mně zůstává. 11 Věřte mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; ne-li však, věřte mi pro ty činy samy. 12 Věru, věru, pravím vám: Kdo ve mne věří, i on bude konat ty činy, jež konám já, a bude konat větší než ty, protože se já ubírám k Otci 13 a očkoli poprosíte v mém jménu, to vykonám, aby byl v Synu oslaven Otec; 14 poprosíte-li očkoli v mém jménu, vykonám to já. 15 Milujete-li mě, buďte bedlivi příkazů mých 16 a já požádám Otce, i dá vám druhého Těšitele, aby s vámi byl navždy, 17 Ducha pravdy, jehož nemůže přijmout, svět, protože ho nespatřuje, aniž ho zná, vy ho však znáte, protože zůstává při vás a bude ve vás. 18 Nezanechám vás jako sirotky; přicházím k vám. 19 Ještě malou chvíli a svět mě již nespatřuje, vy však mě spatřujete; protože žiji já, budete žít i vy. 20 Vy v onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo má mé příkazy a je jich bedliv, to je ten, jenž mě miluje, kdo mě však miluje, bude milován od mého Otce a budu ho milovat já a zjevím mu sám sebe. 22 Júdas, ne onen Iskarióta, mu praví: Pane, jak to, že hodláš sám sebe zjevovat nám a ne světu? 23 Ježíš odpověděl a řekl mu: Miluje-li mě kdo, bude bedliv mého slova a bude ho milovat můj Otec, i přijdeme k němu a zřídíme si při něm obydlí. 24 Kdo mě nemiluje, není bedliv mých slov; a slovo, jež slyšíte, není mé, nýbrž Otcovo - toho, jenž mě poslal. 25 Tyto věci jsem k vám promluvil, dokud jsem zůstával při vás; 26 ten Těšitel však, Svatý Duch, jehož v mém jménu pošle Otec, on vás naučí všem věcem a upomene vás na všechny věci, jež jsem vám řekl. 27 Zanechávám vám pokoj, dávám vám pokoj svůj; já vám dávám ne podle toho, jak dává svět. Nechť se vaše srdce nezneklidňuje, aniž strachuje. 28 Uslyšeli jste, že jsem já vám řekl: Odcházím a přicházím k vám; kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že se ubírám k Otci, protože [můj] Otec je větší než já. 29 A nyní jsem vám to pověděl dříve než se tak stane, abyste, až se tak stane, uvěřili. 30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce světa, a ve mně nemá nic; 31 ale aby svět poznal, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstávejte, berme se odtud.