1A Bildad, Šúchí, odpověděl a řekl:
2Až dokdy budeš povídat tyto věci? A no, výroky tvých úst jsou silný vítr!
3Zda bude BŮH převracet právo? A bude-li Všemocný převracet spravedlnost?
4Zhřešily-li tvoje děti vůči němu, odevzdal je jen napospas jejich přestoupení!
5Budeš-li se ty toužebně obracet k BOHU, a no, úpět k Všemocnému,
6budeš -li ty čist a upřímný, ano, pak bude nad tebou bdít a obnoví příbytek tvé spravedlnosti;
7byť tvůj počátek se projevil nepatrným, bude tvůj posledek velmi vzrůstat.
8Ano, otaž se, prosím, na dřívější pokolení a zaměř se na zkušenost jejich otců
9(vždyť my jsme od včer ejšk a a nevíme nic, ano, naše dni jsou stínem na zemi),
10zda tě oni nebudou moci poučit, říci ti a vynést slova ze svého srdce.
11Zda sítí vyhání do výše bez bahna? Vzrůstá rákosí v nedostatku vody?
12Ono ještě ve své zeleni, dokud se netrhá, před vší trávou usychá.
13Tak stezky všech zapomínajících BOHA; i naděje nevěřícího hyne,
14jehož důvěry předmět se vytíná, a jeho útočiště - dům pavouka.
15Bude se opírat o svůj dům, ten však nebude stát, bude se ho držet, on však nebude trvat.
16Ono je plné šťávy před tváří slunce a jeho výmladky vycházejí nad jeho zahradu,
17jeho kořeny se proplétají na hromadě kamenů, ložisko kamenů spatřuje;
18bude-li ho odtrhávat z jeho místa, pak bude ono o něm zapírat: Nevidělo jsem tě.
19Hle, to je radost jeho cesty! A z prachu vyrůstají jiní.
20Hle, BŮH nezavrhuje bezúhonného, a le neposiluje ruku chovajících se zle,
21až než bude plnit tvá ústa smíchem a tvé rty jásotem.
22Nenávidící tě si budou oblékat ostudu a stanu zlovolníků nebude.